DOHRÁNO: Life is Strange. Before the Storm

Při vydání první epizody Life is Strange ani nikdo nečekal, že se ze hry stane takový hit a kolik fanoušku si tahle dívčí romance najde. Osobně její příběh stavím ještě výše, než pokračování Walking Dead. A tak asi nepřekvapí, že jsme se dočkali pokračování, resp. o pokračování vlastně nejde. Dějově hra totiž předchází událostem v prvním Life is Strange a sleduje několik dní v životě Chloe ještě před tím než se znovu potkala s Maxine. Sluší se říci, že za hrou stojí jiní vývojáři, ale atmosféru hry se jim podařilo podchytit dokonale. Příběh sám o sobě je vlastně velmi prostý, ale nepostrádá silné momenty a tentokráte se nedočkáme žádných paranormálních dějů. A tak síla jeho dopadu bude hodně záležet na tom jak se dokážete vcítit do hlavní hrdinky, což pro mě nebylo v některých případech úplně jednoduché. Asi to není jen tím, že nejsem mladá dívka. Jen mi zkrátka nesedla její snaha o revoltu za každou cenu. O to více mě zaujal příběh její nové kamarádky, jejíž osud mi přišel v lecčem zajímavější. Dojmy po dohrání zdaleka nebyly tak intenzivní jako u prvního dílu a rozhodně bych našel věci, které bych mohl hře vytknout. Na druhou stranu podobných her které by sázely především na postavy a jejich emoce moc není a každý takový pokus musí hráč příběhových her jednoznačně ocenit.






DOHRÁNO: Evil Within 2

První díl se mi i přes několik výtek vlastně celkem líbil a asi ne natolik aby si jeho pokračování zařadil na seznam očekávaných her. Nicméně když se hra ve vánočním výprodeji objevila za pár stovek, řekl jsem si že ji minimálně vyzkouším. A k mému překvapení mě hra bavila ještě více. Tvůrci tentokráte příběh více ukotvili a už není tak nepochopitelný, navíc i samotné prostředí městečka Unity, kde se hra odehrává, nabízí zajímavější hratelnost než čistě lineární úrovní první hry. Hra díky svému pevnějšímu zasazení sice trochu trpí jednotvárností prostředí, na druhou stranu se mi líbila možnost ho zkoumat svým tempem. Evil Within 2 je hra která znalce prvního dílu nemá čím překvapit a myslím, že i v porovnání s jinými hrami ve svém žánru bude stát trochu stranou. Ale pokud k ní přistoupíte bez přehnaných očekávání, může se u ní skvěle bavit, stejně jako já.











DOHRÁNO: Battlefield 1

Batlefiled 1 je hra, kterou bych si asi normálně nekoupil protože žánr multiplayer stříleček běžně nevyhledávám, ale když se objevila ve velké slevě, řekl jsme si že ji vyzkouším minimálně kvůli singleplayer kampani. Jaké však bylo moje překvapení, když kampaň sama o sobě, snad s výjimkou poslední epizody v Arábii mě vlastně moc nebavila a o to více mě bavil samotný mulťák, který je skvělý a hlavně má bezvadnou atmosféru. Nevím kolik času mu ještě věnuji, ale možnost prožít si bitvy ve velkém stylu mě zatím hodně baví.










DOHRÁNO: Wolfenstein II: The New Colossus

Wolfenstein II přináší další nálož toho, co jsme měli rádi na předchozím dílu. Příběh dokonce hned navazuje a B.J. Blazkowicz se může vrhnout hned do akce. Tentokrát se děj přesouvá přímo do Ameriky, která je pod nadvládou nácků. Jestli se vám děj v předchozím díle zdál hodně přitažený za vlasy a tak nyní tvůrci hodně popustili uzdu své fantazii a dočkáte se hodně šílených situaci. Je fajn že stále ještě vychází klasické singleplayer střílečky ze staré školy, ale v moderním hávu, protože přesně takový nový Wolf je.









DOHRÁNO: Hellblade Senua's Sacrifice

Hellblade je pro mě rozporuplná hra. Na jedné straně je tu originální a netradičně podaný příběh o lásce a šílenství zabalený do pohledné grafiky. Na straně druhé straně hra podle mě trochu selhává v zábavnosti jejich gameplay prvků jako jsou souboje. Celou dobu se moje spokojenost pohybovala jako na sinusoidě.  Naštěstí druhá část hry některými svými pasážemi přesunula pomyslnou ručičku na stranu spokojenosti. Celkovému dojmu hodně pomohlo i fantastické ozvučení, které je skutečně bezkonkurenční.









DOHRÁNO: Assassin's Creed Origins

K nové hře ze série Assassin Creed jsem se vrátil po několika letech kdy jsem vynechal poslední dva díly Unity a Syndicate a tak nevím, jestli to mělo velký vliv na můj velmi pozitivní dojem z celé hry. Spíše bych to ale přičetl tomu, že tvůrci se rozhodli sérii inovovat a podle mě v mnoha ohledech vylepšit. Navíc prostředí ptolemaiovského Egypta má pro mě ohromné kouzlo. Nový Assassin je hra ohromná rozsahem, nabízí fantastickou grafiku a sympatického hrdinu. Tenhle díl se zkrátka povedl a nelituji jediné hodiny, kterou v tomto světě strávil.