Ačkoli je Monster Hunter série světově úspěšnou značkou, má v českém prostředí tu nevýhodu že ji mnoho hráčů vůbec nezná. Zatímco první dva díly vyšly ještě na PS2, tak posledních dvanáct let vycházeli pokračování už jen na konzole od Nintenda ať už to bylo Wii či 3DS. Z hry se taku nás stala trochu okrajová záležitost pro několik věrných fanoušků. A Monster Hunter World tak bude pro mnoho hráčů vůbec první seznámení s touto sérii. Toho jsi byl nepochybně vědom i Capcom, když tuto hru připravoval. Nemá tak ve své názvu žádnou číslici a v mnoha ohledech je mnohem přístupnější u těm, kteří do jejího světa teprve pronikají. Osobně jsem měl možnost hrát Monster Hunter na Wii a ne natolik abych se mohl považovat za znalce. I pro mě tak nejnovější inkarnace hry byla úplně novým zážitkem.
Monster Hunter World je hrou, která se jen velmi těžko popisuje slovy, aniž by se člověk příliš nezamotal do vysvětlování jejích herních mechanik. Bohužel ani prosté konstatování žánru tentokrát moc nepomůže. Pod pojmem RPG si totiž většina hráčů představí hru, kde velkou roli hraje příběh a rozvíjení schopností hlavního hrdiny. A přitom ani jedna z těchto věcí nehraje podstatnou roli. Příběh tu je spíše do počtu a kvůli němu hru nikdo hrát nebude. A místo vašeho borce tu levelujete pouze zbraň a brnění. Takže pokud bych mě někdo zeptal co za hru to vlastně je, řekl bych mu, že je to hra kde lovíte monstra, ze kterých pak získáváte suroviny na vylepšení vaší výbavy, abyste mohli lovit silnější monstra a tak stále dokola. Zní to zábavně? Takto popsáno asi moc ne. Přesto tuto hru hrají tisíce hráčů a já jsem ve hře strávil mnoho desítek hodin. Tak kde je schované to kouzlo?
Vlastně nevím. Možná v tom, že jiná taková hra zkrátka není. Kdyby by mi někdo řekl mi někdo řekl, že budu trávit dlouhé hodiny tím, že budu procházet několik lokací a lovit stejná monstra a přesto mě to bude bavit, tak bych mu nevěřil. Jenž pak to začnete hrát a porazíte nějakou vypečenou potvoru, získáte materiál a hra vám ukáže nádherné brnění, které můžete získat když seženete další materiál. A tak si vydáte na lov a zjistíte že ačkoli lovíte stejné monstrum, je váš zážitek z lovu jiný. Vaše kořist se chová jinak, vy už umíte lépe ovládat jednu z mnoha zbraní a do vašeho zápolení se najednou přidá další úplně jiné monstrum. Zkrátka úplně jiná zkušenost. A právě o tom to ta hra. Dá vám pocítit život skutečného lovce, který stopuje svoji kořist, studuje její zvyky, postupně se učí co na platí, vylepšuji svoji výbavu a zlepšuje svoji schopnost ovládnout zbraň. Pokud se tomu poddáte dokáže vás hra pohltit.
Mohl bych se teď rozepisovat o tom jaké možnosti hra nabízí, co všechno lze ve hře dělat, jaká monstra potkat. Ale je to zbytečné. Možná by to spíše někoho odradilo. Proniknout do některých věcí totiž není úplně jednoduché, ale ne tím, že by byly až tak hardcore, ale přeci jen to japonská hra tvůrci tak mnohé věci vysvětlí jen letmo. Ale tohle už k té sérii troch patří. Takhle hra totiž od hráčů vyžaduje určitou investici. Je to hra, do které je třeba investovat skutečně dost času, aby ji člověk pochopil a hlavně pochopil vzájemné závislosti jednotlivých prvků její hratelnosti. Není to hra pro každého, ale toho koho chytí, ten se od ní jen tak lehce neodpoutá. Technická stránka je povedená a díky přenesení série na novou generaci konzolí jsme se konečně dočkali otevřených lokací, které jsou skvěle navržené a díky své spletitosti vám ani nepřijde, že nejsou až tak rozlehlé jak je člověk zvyklí z dnešních openworldů. Pokud vám to co o hře píše není úplně proti, dejte hře šanci. Třeba se stejně jako já kouzlu Monster Hunter propadnete.
