Dead Cells

Nevadí vám ve hře umíRat a začínat stále znova? A tím myslím skutečně znova, na začátku úrovně, se základním vybavením! Tak potom vítejte v Dead Cells. Tady totiž budete umírat hodně. Hra je další hrou žánru souls-metroidvania jako nedávno zmiňovaný Hollow Knight. Jenž na rozdíl od něj si postup hrou neuložíte. Nejsou zde záchytné body. Pokud umřete, máte smůlu a jedete znovu. Ale s tím hra počítá a tak vám pro každý průchod připraví novou mapu. Dokonce se můžete rozhodnout kudy daný level opustíte. Máte totiž volbu z více cest, pokud máte správnou schopnost. Tu vám hra naštěstí nesebere, stejně tak jako to vybavení, které jste našli. Tedy ne že by vám ho nechala v rukou. To ne. Ale máte možnost na něj cestou za finálním bossem narazit. A o tom to je. Procházet hrou stále dokola. Získávat lepší výbavu, odemykat schopnosti a umírat. A přitom všem se i zlepšovat. S více možnými druhy výbavy, s více lékárničkami v základu a především s větší skillem se probíjet hromadami protivníků, kdy máte s každým dalším průchodem větší šanci dostat se zase dále. A třeba jednou porazit toho finálního bosse. A pak? No uvidíte sami. Každopádně zábava je to velká.

















Octopath Traveler

Toto JRPG musí snad každého zaujmout svou vizuální stránkou, která je opravdu unikátní. Hra vypadá jako byste vzali nějakou SNES hru a udělali ji ve 3D. Postavy a svět to je tak klasický pixelart, ale díky tomu že je hra ve 3D to vše vypadá jako oživlé dioráma.  Navíc díky tomu, že nechybí spousta efektů a okraje obrazu jsou rozmazány ve stylu tilt-shift je celkový dojem jen umocněn. Možná překvapí že jako první píšu o výtvarné stránce hry, místo aby zmiňoval postavy a příběh, když jde o japonské RPG. Ale má to svůj důvod. Obojí mě příliš nezaujalo. Ačkoli se hra pyšní hned osmi hrdiny s vlastním příběhem, a je jen na vás jakého si vybere, tak ve výsledku pro mě všichni byli příliš zaměnitelní. Díky použité stylizaci a díky tomu že místo dabingu tu máme jen hromadu textu byl pro mě problém, aby se mi více dostali pod kůži. A tak jsem si užíval jen celkem propracovaný systém tahových soubojů  a vývoj postavy, kochal se krásným světem, ale osud mých hrdinou mi byl nějak jedno. A to je trochu škoda. Vinu na tom má podle mě příběh. Díky tomu, že skáče od jedné postavy ke druhé nepůsobí uceleným dojmem. Přesto hra bezesporu patří k tomu lepšímu co si lze v žánru RPG zahrát na Switchi.