DOHRÁNO: The Order: 1886

Drobná poznámka na úvod. Pod štítkem #Dohráno se budou objevovat kratší zápisky o hrách, které jsem aktuálně dohrál. Pokud si to nějaká z nich zaslouží, budu ji nejspíše věnovat samostatný obsáhlejší článek.

Když se objevily první zmínky o hře The Order, byl jsem zaujat – viktoriánský Londýn, mix mezi fantazií a realitou vše v pěkné grafice. Podle prvních informací jsem čekal něco na způsob Gears of War, ale na Playstation platformu. Jenže postupem času se více a více ukazovalo, že The Order: 1886 bude spíše filmová hra se všemi negativy i pozitivy co k tomu patří. Mě jakožto hráči, který upřednostňuje singleplayer zážitek byla tato idea blízká a rozhodně jsem o hře uvažoval a plánoval, že si ji pořídím, takže jsem záměrně moc nesledoval videa a další informace o  hře. Nicméně i tak nešlo přehlédnout ten hype který se kolem ní udělal. Část hráčů ji s nadějí očekávala jako první pořádnou Playstation exklusivitu tohoto roku, část hráčů ji naopak předem odsuzovala jako nudnou a krátkou lineární hru v pěkné grafice. Já si chtěl udělat názor sám, ale určitě ne u hry za plnou cenu. Jenže díky krátké délce a lehkým trofejím se ji hráči začali brzo zbavovat a tak se mi naskytla možnost získat hru za rozumnou cenu. A protože jsem měl zrovna plánoval pořízení Wolfensteina, řekl jsem si že trochu rozředím náklady a Order vyzkouším.

Čím Order rozhodně potěší je jeho grafika. Domnívám se totiž, že na nové konzole ještě nevyšla hezčí hra. Zkrátka technická stránka je vůbec hodně povedená – grafika, zvuk, animace, dabing a především atmosféra – to všechno šlape jak má. Bohužel hra trochu ztrácí v samotné hratelnosti. Vůbec mi nevadí, že Order obsahuje dlouhé nehratelné pasáže s nějakým tím QTE, jen bych si dovedl představit, že herní náplň bude pestřejší. Ačkoli přestřelky jsou zábavné, jsou tak nějak stejné po celou hru a člověk si ani moc neužije povedené zbraně. Tvůrci někdy až příliš pevně drží otěže příběhu. Ten mě sice bavil, ale bohužel se neobešel bez nešvaru v podobě tvrdě uříznutého konce, který nechává dost otázek. Přesto všechno se mi Order: 1886 líbil a budu velmi rád, pokud tvůrci na případném pokračování zapracují a více se soustředí na samotnou hru, protože technologii už mají vyladěnou.

PS. Když už se mluví o kvalitě grafiky, tak mě překvapilo, že hlavní hrdina není vidět v zrcadle či v jiných skleněných plochách. To už přeci uměl stařičký Duke. Taková věc vás zkrátka u hry, která si hlídá každý drobný detail a snaží se působit realisticky, překvapí.