DOHRÁNO: Hohokum

Hohokum patří do zvláštní kategorie her/neher, které místo příběhu a nějakých propracovaných herních mechanik sázejí na explikativní hratelnost. Ve stručnosti řečeno, s pomocí jednoduchého ovládání procházíte nejrůznějšími lokacemi, kde musíte provést nějakou akci spočívající např. v aktivaci některých prvků na obrazovce, abyste se mohli posunout dále. Příběh v zásadě absentuje a stejně tak se nedočkáte jediného vysvětlení co po vás hra vlastně chce. Místo toho dostanete do rukou jakéhosi barveného hada s jehož pomocí můžete interagovat se svým okolím. A jediný cíl který máte před sebou je objevit vaše ostatní hadí kamarády, kteří se vám rozutekli do ostatních úrovní.

Hry z podobného ranku jako Hohokum, které sázejí spíše na zážitek musí zaujmout především svou formou. A tomto ohledu se to tvůrcům rozhodně povedlo. Hohokum je hra, která září barvami, roztomilými animacemi a zajímavými nápady. Tohle všechno barevné hemžení navíc podtrhuje vynikající elektronická hudba od předních autorů žánru. Právě spojení výtvarného stylu, ozvučení, snadného ovládání a obecně jakési pohodové atmosféry dělá ze hry skvělou relaxační hru. Často se dostane do úrovně kde vlastně ani nejvíce co dělat a vlastně si jen tak poletujete se svým hadem, abyste v podstatě plynule vyřešili úkol a nalezli svého ztraceného souputníka. Hohokum není svou rozlohou velká hra, ostatně jedna z trofejí je dohrání pod hodinu, nicméně já v jejím světě strávil 9 hodin. Až jsem se tomu číslu divil. Nicméně už dlouho jsem nehrál hru s tak pozitivní náladou, u které lze opravu relaxovat. Zkrátka jsem rád že jsem k téhle nenápadné hře dostal, protože to bylo opravdu milé setkání.