Když se na loňském E3 představila hra Splatoon, byl to blesk z čistého nebe a to hned z několika důvodů. Jednak se o této hře vůbec nevědělo a tak její účast na prezentaci Nintenda byla velkým překvapením a jednak šlo o novou značku a s těmi Nintendo v posledních letech velmi šetří. Nečekaný byl také žánr hry, protože střílečka z první osoby v portfoliu WiiU rozhodně chybí. Ale nebylo by to Nintendo, kdyby se nepokusilo tento žánr pojmout ve svém stylu. A tak to místo vojáků máme hlavonožce, kteří spolu bojují v arénách ne o to kdo koho vícekrát zabije, ale o to který tým přebarví větší plochu dané úrovně. Myslím, že jsem nebyl sám, koho uvedený koncept zaujal ihned při představení hry. Proto jsem s napětím očekával, jak si autoři poradí s dotažením celého konceptu poradí.
Musím říci, že ačkoli v posledních dnech se moje veškeré herní aktivity přesunuli do fantastického světa Zaklínače a tak jsem přemýšlel jestli mám do Splatoon jít. Ale nápad hry mě zaujal natolik, že jsem si říkal, že jí musím dát šanci. Ostatně poslední dobou jsem WiiU trochu zanedbával a mám tam ještě pár restů. Dalším důvodem proč po Splatoon sáhnout hned, byl ten, že u her založených na multiplayerovém klání je lepší naskočit hned při rozjezdu. Navíc jsem měl chuť zahrát si nějakou týmovou akci. Obecně nepatřím mezi hráče, kteří by žánr multiplayerových akčních her měli nějak v oblibě. Více jsem hrál jenom HALO a popravdě se těmto hrám spíše vyhýbám. Jenže Splatoon mě zaujal svojí jinakostí a specifickým „Nintendo“ přístupem, který mi zkrátka sedí. Navíc ona to není jen čistě multiplayerová záležitost. Hra totiž obsahuje velmi silnou singleplayer část, která není jen nějakým nezbytným přílepkem.
Jádrem hry je samozřejmě online klání nazvané Turf Wars, kde se spolu dva týmy po čtyřech hráčích soupeří o to, komu se podaří herní plochu více obarvit svojí barvou. K ruce či spíše chapadlu máte hned několik zbraní. Od jednoduchých pistolek co barvu lehce plivou, po odstřelovačky jenž dokáží pokrýt vše v jednom směru až po váleček se kterým rychle obarvíte velké plochy. Každá zbraň se jinak používá a v zásadě jde vždy o vyvážení rychlosti a efektivity. V ideálním případě se tak část týmu stará o likvidaci či alespoň zabavení protivníků a zbytek se pak snaží, aby barva týmu po uplynutí časového limitu převládala. Každá zbraň má i speciální útok, který lze použít jak proti nepříteli, tak jako posílení svého týmu. Kromě toho má vaše postava oblečení, které se skládá ze tří kusů a které si stejně jako zbraně kupujete v obchodech na centrálním náměstí jenž slouží jako rozcestník do všech módů hry. Toho oblečení vám poskytuje různé bonusy a lze si tak svoji postavu vyladit k obrazu svému. K nákupu slouží herní měna, kterou získáváte za souboje. Zbraně i oblečení se vám pak odemykají dle dosaženého levelu. Je zde vidět pěkná provázanost, a člověk má hned více důvodů hrát a vylepšovat si postavu.
Na celkové zhodnocení Splatoon je ještě brzo, ale pár věcí je vidět už nyní. Jak už to v online akcích bývá, úspěch hry do značné míry závisí na sehranosti týmu, či alespoň zkušenosti jednotlivých hráčů. Některé zápasy jsou tak super a napínavé až do poslední vteřiny a při rozhodnutí pak roli hrají doslova jednotky procent. Někdy je to trochu utrpení, když se dostanete do týmu s někým kdo zmateně pobíhá po mapě a člověk se může snažit sebevíce, ale prohra je jasná. Trochu záhadou je mi způsob rozdělování do týmů, kdy mi v tuto chvíli není úplně jasný systém. Možná je to tím, že hráčů je zatím málo a tak člověk často narazí na tým, kde mezi sebou hrají hráči na první a patnácté úrovni. S tím souvisí o moje hlavní výtka a to je pomalé sestavování týmu. Občas člověk čeká a čeká a bohužel nejde dělat nic jiného, kromě hraní jednoduché hříčky na displeji ovladače. Snad tyhle bolístky časem zmizí. Stížnosti jsou také slyšet na vypuštění hlasového chatu, který mi popravdě zas tak nechybí, resp. nechybí mi teď když si nelze sestavit vlastní skupinu, ale souboje jsou náhodné. Pokud tvůrci do hry možnost tvorby vlastních zápasů doplní, pak by nějaká forma týkové komunikace jistě přišla vhod. Faktem je, že bych si dovedl představit bohatší nabídku co si online zápasů týká. Módy jsou jen dva a map také v základu není mnoho. Nintendo však slíbilo pravidelné updaty. Tak uvidíme jak na tom bude hra za měsíc. Ale trochu mě mrzí, že zrovna Nintendo jde touto cestou, kdy se obsah do hry doplňuje až po vydání.
Zatím musím říci, že mě Splatoon baví a vlastně jsem dostal to co jsem očekával. Možná že i o něco více, protože propracovanou kampaň pro jednoho hráče jsem opravdu nečekal. Hru sice trápí porodní bolesti, ale věřím, že až se vyřeší, tak se Splatoon může stát trvalkou na WiiU, protože v základu jde opravu o chytlavou záležitost. Já osobně toho mám ve hře k prozkoumání ještě celkem dost. Čeká mě dohrání kampaně a také bych rád vyzkoušel lokální multiplayer pro dva hráče a to ani nemluvím o vylepšování levelu postavy Snad mi tedy nadšení ještě nějakou dobu vydrží a budu mít důvod se ke hře stále vracet.
Žádné komentáře:
Okomentovat