Příběh Bloodborne (přepracovaná a rozšířená verze)

Před nějakou dobrou jsem tu publikoval článek, ve kterém jsem se pokoušel vysvětlit příběh v Bloodborne. Mezím ale na podzim minulého roku vyšlo očekávané DLC Old Hunter, které přineslo několik nových zajímavých informací ohledně příběhu a osvětlilo některé dosud neznámé události z historie světa této hry. A proto jsem se rozhodl do hry znovu ponořit. S určitým odstupem jsem tak opět pátral po kouskách příběhu, roztroušeného po celé hře a znovu si je skládal v jeden celek. Díky tomu jsem se dobral několika dalších zajímavých souvislostí, o které bych se s vámi rád podělil. Takže následující text bude pro mě snad definitivní tečkou, za fascinujícím světem Bloodborne. Na začátek ještě jedno důležité upozornění. Vše co zde píšu, je jen moje převyprávění příběhu hry. Je založené jak na objektivních faktech, tak i na jejich interpretaci, která vychází z toho, jak příběh chápu. Proto jsem dalek tomu tvrdit, že takto se to stalo a že to je jediné možné vysvětlení. Je tedy jen na vás, zda na moji verzi událostí přistoupíte, či si utvoříte nějakou vlastní. Ostatně právě v možnosti tvořit si vlastní příběh je hlavní kouzlo narativní struktury Bloodborne.

mapa by Ultima

Hledání souvislostí

Ale ještě než se vydáme daleko do historie, zastavím se u toho jak je Bloodborne z hlediska příběhu vnímán hráči. Pokud člověk hru hraje poprvé a přitom se především soustředí na herní náplň, tj. souboje s nepřáteli a vývoj postavy, bude Bloodborne brát jako akční hru a proto pro něj nebude příběh moc uchopitelný. Ona ta hra totiž v zásadě lineární je, přičemž je založena na jednoduchém opakujícím se vzoru: souboj s bossem – zpřístupnění nové lokace. Takže poté co vstoupíte do hry, musíte nejprve porazit Gascoigna a otevřít si cestu do Katedrály. Zde zabít Vicar Amelii a získat heslo ke vstupu do  Byrgenwerthu, kde poté co padne Rom, získáte přístup so Yahar'gul. A tak to jde až do konce. Jak vidíte z pohledu dramatické stavby příběhu nic moc. Je pravdou, že cestou člověk narazí na různé postavy, které k vám promlouvají, ale nic z toho nemá vliv na její dohrání. Samozřejmě výše uvedená struktura platí pouze v případě, že se rozhodnete hrou takříkajíc proběhnout a zabít vše co se hýbe, bez toho abyste něco řešili. Jste Hunter tak zabíjíte, nic víc vás nezajímá. Pokud někdo chce hrát Bloodborne tímto způsobem, tak může, ale o hodně věcí se ochudí. Tuto výše uvedenou situaci jsem sám pro sebe nazval pracovně jako první úroveň zasvěcení, jinak řečeno jak moc se vám podařilo proniknout pod povrch. 

Na druhé úrovní zasvěcení tu máme hráče, kteří se snaží hru prozkoumat do detailu. Přesto je však jejich pátrání omezeno pouze tím, na co během hry narazí a v jakém pořadí. Unikají jim souvislosti. Takže sice mohou objevit opuštěný Workshop, Orphanage, utkat se s Ebrietas či navštívit hrad Cainhurst, ale možná to pro ně bude jen zpestření hry v podobě zajímavých míst, kde se mohou utkat s nepovinnými bossy. Sám jsem podobným hráčem byl, když jsem Blooodborne hrál poprvé. Ze všech těch nejednoznačných informací mi šla hlava kolem. Nacházel jsem sice odpovědi, ale ty přinášely jen další otázky. Ono skutečně není jednoduché do podstaty příběhu proniknout, a kdybych předtím něčím podobným neprošel u série Dark Souls, asi bych v ději ztratil, resp. objevil bych jen jeho část. No a pak tu jsou hráči z třetí úrovně zasvěcení, mezi které se už dnes řadím i já. Takový hráč si všímá detailů nejen v podobě popisků předmětů, ale i toho, kde či u koho se nachází. Všímá si různých detailů v lokacích, které na první pohled vypadají obyčejně, ale nesou v sobě kus historie. Takový hráč si pak uvědomí, že tak hra vlastně není o jeho postavě, ale že on je jen loutkou v rukách jiných. Takový hráč má pak možnost objevit i to, že existuje způsob jak to změnit a otevřít si speciální konec hry. Nutné je především říci, že události, které hráč jako Hunter zažívá během hry, jsou pouze malou částí mnohem bohatší minulosti Yahrnamu. Je to jako by někdo knihu, ve které by byla tato historie sepsána, rozebral na jednotlivé stránky a ty pak roztrousil v náhodném pořadí po celém světě. A pokud chcete porozumět co se v okolí Yahrnamu skutečno stalo, co jsou zač ti, které na své cestě potkáváte, musíte všechny tyto stránky posbírat a znovu spojit. Bohužel nikdo vám nikdy neřekne, že už je máte všechny a zda je máte správně seřazeny. Ba co více, některé kapitoly úplně chybí a některé jsou možné ztracené na vždy. 

Ano, snaha pochopit příběh Bloodborne je trochu jako archeologie. A stejně jako ona jsou veškeré závěry z učiněných nálezů do značné míry ovlivněny osobou nálezce. Pojďme se tedy společně podívat na to, co jsem z nalezených artefaktů stavil já. Ponořme se společně do příběhu Bloodborne, hezky v chronologickém pořadí, tak jak se mohl odehrát.

Odkaz Great Ones 

Kdysi dávno existovala starověká civilizace Pthumerianů. V labyrintu podzemních chodeb, skryti před venkovním světem a vedeni svojí královnou Yharnam uctívali Great Ones. Zde mi rovnou dovolte menší odbočku, kterých bude v tomto textu určitě více. Není žádným tajemstvím, že tvůrci hry hojně čerpali z díla H. P. Lovecrafta, amerického spisovatele začátku 20. Století, jenž proslul jako autor mnoha povídek s tématikou fantazy a hororu a právě Great Old Ones (Prastaří) byli jejich částem námětem. V jeho díle byli Prastaří pradávnou rasou bohů z vesmíru, přinášející chaos. Ale zpět k Bloodborne. Pthumeriané tedy Great Ones uctívali, až jednou sám Oedon, jehož lze považovat za toho z nejdůležitějších Great Ones požehnal královnu Yharnam mateřstvím a ta s ním počala potomka. Dítě dostalo jméno Mergo. Bohužel Great Ones není umožněno mít potomka a tak královna potratila a potomek bohů tak nikdy nebyl zrozen na tento svět. Nicméně toto potracené dítě i tak stihlo vytvořit vlastní realitu v podobě Nightmare of Mensis. Takže ačkoli v tom světě, který my považujeme za skutečný, se nikdy nenarodil, v této jím vytvořené noční můře existuje dále. 

Ještě než v příběhu postoupíme, bylo by vhodné více vysvětlit koncept realit. Great Ones nejsou jediné, co si tvůrci hry půjčili z díla H. P. Lovecrafta. Právě on totiž přišel s konceptem, který nazývá Dreamland. Jde o jakousi alternativní realitu naší skutečnosti. Oproti jiným podobným je zde však rozdíl v tom, že jde o realitu skutečnou a ne pouze nějaký sen. Ten kdo dokáže mezi oběma realitami přecházet tak činí jako by to byly dvě skutečná místa. Zatímco lidem patří to, co je v Lovecraftových dílech nazýváno waking world, tj. něco jako svět naší reality, Dreamland je místem kde vládnou Great Ones. Ostatně Nightmare of Mensis není jedinou realitou z Dreamlandu ve světě Bloodborne, protože Hunters Dream není nic jiného.

Ale vraťme se zpět tam, kde jsme ve vyprávění skončili tj. k Pthumerianům. Oni byli první, kdo kontaktovali Great Ones, uctívali je a na oplátku byli obdařeni mocným artefaktem – krví bohů, krví prastarých, zkrátka Old Blood. Poháry s jejich krví se staly předmětem uctívání a zdrojem síly a obdivuhodných schopností Pthumerianů. Ale zřejmě i příčinou jejich zkázy. Uplyne mnoho let, než zbytky jejich civilizace objeví první člověk. Labyrint totiž dokáže svá tajemství chránit před okolním světem dlouho. Ale jednoho dne objeví zbytky Pthumerianské civilizace skupina učenců vedená Willemem. On a jeho blízcí proto nad Labyrintem založí univerzitu Byrgenwerth, jenž má poskytnout zázemí těm, kdo se vydávací na průzkum jeho chodeb. Jednou se Willemovi podaří učinit senzační objev. V labyrintu nalézá Old Blood - krev Great Ones. Tento objev má všechno změnit. Krev dávných bohů má neobyčejné schopnosti, od nichž si Willem slibuje, že uspíší evoluci člověka na jeho cestě přiblížit se bohům. Byrgenwerth se stává místem uctívání Great Ones a výzkum a nejrůznější experimenty s krví se rozbíhají naplno. 

Masakr v rybářské vesnici

Není proto divu, že když na Byrgenwerthskou univerzitu dolehne zpráva, že moře u rybářské vesnice na pobřeží vyplavilo tělo jednoho z Great One, je ihned zorganizována výprava, které se účastní Gherman jeden z učenců z Byrgenwerthu a jeho studentka Maria. Tím mrtvým Great One byl Kos. A když Gherman a Maria na místo dorazí, zjišťují, že místní obyvatelé jeho mršinu uctívají a dokonce jsou zasaženi parazity z jeho těla. Tohle setkání pochybných vědců a prostých obyvatel nemůže dopadnout dobře a Byrgenwerthu si tak vyslouží nálepku bez bezbožných vrahů.  Ale hlavním jejich objevem Ghermana a Marie je nenarozený plod, jenž vyrvou z těla mrtvé matky - Orphan of Kos (Kosův sirotek). Ani tomuto potomku Great One nebylo dopřáno narodit se do našeho světa a stejně tak jako Mergo in on v okamžiku své smrti vytváří vlastní realitu - Hunter's Nightmare. Místo určené těm, kdo ho vyrvali z lůna matky. Události z rybářské vesnice se ukázali jako zlomové pro celý Byrgenwerth a Marii zvláště. K ní se ještě vrátíme. S objevem Orphan of Kos, resp. získáním artefaktu v podobě jeho pupeční šnůry se výzkum Great One a především jejich krve úspěšně rozvíjí. Jenže čím více se toho o schopnostech Old Blood vědělo, tím více se ukazovalo, že Byrgenwerth není jednotný v tom, jakým směrem by se měl výzkum ubírat. A proto se zde utvořily dvě názorové frakce. Představitelem jedné byl přímo Willem, jenž věřil, že výzkum má sloužit pro evoluci lidí pomocí znalostí, doslova skrze zrak. Druhá skupina, kterou vedl Laurence a byl zde i Gherman či Micolash, chtěla využít sílu ukrytou v krvi. Sílu, které z nich měla dělat nadlidi.

A zde bych opět odbočil z vyprávění a pokusil se vysvětlit jednu zajímavou věc. Jistě víte, že ve hře je možné sbírat dva předměty, pomocí kterých se vaše postava vyvíjí. Tím první jsou Blood Echoes. S jejich pomocí si zvyšuje vlastnosti postavy, která se stává čím dál tím silnější. Tou druhou věcí je Insight (vhled). Ač se to zpočátku nezdá, tak čím větší bude vaše postava mít hodnotu Insight, tím dříve si uvědomí pravou povahu světa. V běžné situaci se zlomu dochází poté, co se objeví Blood Moon. V ten moment se vám zjeví to, co zde už dávno bylo, ale vy jste to neviděli – tj. Amygdaly číhající na věžích Yharnamu. Jenže pokud máte Insight dostatečně velký, můžete takříkajíc prohlédnout už mnohem dříve.

Církev se krve nebojí

Takže máme tu dvě skupiny. Jedna se snaží přiblížit k Bohům skrze poznání, zatímco druhá se nebrání i experimentů na lidech. Proto se od Byrgenwerthu odděluje Laurence a jeho věrní a odcházejí do Yharmamu, jenž nese jméno po Pthumerianské královně. Zde Laurence zakládá Healing Church (Církev léčení). Tato církev uctívá Great Ones a s pomocí jejich krve provádí Blood Ministration (Ministrování krve) tj. církevní obřad který ve zjednodušení můžeme připodobnit ke krevní transfúzi. S pomocí Old Blood totiž dokážou léčit nemoci. V době kdy se Healing Church usídlí Yharnamu dochází k jedné podstatné události, jejíž pozadí mi stále není úplně jasné. To co víme je to, že město postihla epidemie nemoci nazývané Ashen Blood, díky které se lidé měnili v krvelačné bestie. Jenže kde má taková nemoc svůj původ? Mnohé indicie naznačují, že v okolních bažinách kolem města. Ostatně právě spojitost mezi jedem a touto nemocí prokazuje popisek na předmětu s protijedem. Osobně se však domnívám, že nemoc se tu neobjevila jen tak. Jak už víme tak Healing Church byla založena za účelem léčení, či jinak řečeno svůj vliv mohla upevňovat jen tak, že bude léčit. Jenže koho léčit když nejsou pacienti. Zajímavý je v tomto ohledu popis oblečení členů Healing Church z té doby, kde stojí prohlášení ve smyslu, že medicína nemá být chápana jen jako způsob jak někoho léčit, ale to že někoho vystavím nemoci, je často jediný způsob jak získat určité znalosti. Mám tedy důvod se domnívat, že obyvatelé Yharnamu byli nakaženi záměrně, ať už otravou vody či jiným způsobem. Přičemž důvodem byly vědecké experimenty učenců z Healing Church a zřejmě i snaha upevnit tím tak pozici nové církve.

Jenže jak už to v podobných případech bývá, věci se vymkly kontrole. Spolu s rostoucím počtem nakažených rostlo i využívání krve v rámci obřadů Církve a případy lidí měnící se v bestie toužící po krvi narůstaly. Situace v Yharnamu byla neudržitelná. Proto se představitelé Healing Church rozhodli, oddělit od sebe skupinu, která se měla starat o likvidaci těchto monster a nakažených lidí vůbec. Vedením byl pověřen Gherman. Založil skupinu Hunterů (Lovců) a také vytvořil Workshop (Dílnu), kde začal vyvíjet své speciální zbraně. Gherman a ostatní Lovci statečně bojovali s lykantropickými nepřáteli, kteří zaplavili město. Jenže stále se jim nedařilo dosáhnout vítězství. Dokonce vzniklo několik dalších oddílů Lovců, kteří hledali odlišné způsoby boje a vyvíjeli nové zbraně. Situace došlo do konce tak daleko, že postihnut byl i sám zakladatel Církve Laurence a i on se mění v bestii a je zabit. Nakonec bylo rozhodnuto město opustit a vypálit. Toho se ujali Lovci ze skupiny Powder Kegs, která našla zálibu ve výbušninách. Tak se uzavřela jedna kapitola města Yharnamu, jehož pozůstatky jsou dnes označovány jako Old Yharnam. Nebezpečí nemoci Ashen Blood tak bylo zdánlivě zažehnáno a Healing Church posílena svým vítězstvím dostala nový impuls ke svému rozvoji, jenž přetavila ve vybudování nového města. Informace o událostech se šířily do světa a věhlas Healing Church rostl. Informace o tom, že dokážou vyléčit každou nemoc, přiváděli do města nové obyvatele. Začalo zlaté období Yharnamu.

Odpadlíci Krve

Opusťme však na chvíli Yharman a vraťme se zpět do Byrgenwerthu za Willemem. Poté co z univerzity odešla skupina pod vedením Laurence, se Willem mohl opět ponořit do své vědecké práce. Stále viděl v krvi způsob jak se přiblížit Great Ones. Dokonce začal s experimenty na vlastních studentech. Byl fascinován především očima, protože v nich viděl nástroj, který mu umožní komunikovat s bohy. Výsledky jeho experimentů se stále potulují v okolí Byrgenwerthu. Nicméně jeho mistrovským dílem mělo být vytvoření vlastního Great One. K tomuto účelu mu měla posloužit Rom. Avšak experiment nevyšel podle plánu. Místo aby Rom došla osvícení, stane se jen podivnou stvůrou se stovkou oči, ale jinak je její mysl prázdná. Je pouhou skořápkou svého já, nyní skrytou na dně Moonside Lake jako Vacuous Spider. Ale její existence nebyla zbytečná. Slouží jako štít chránící naši skutečnost před vniknutím The Moon Presence. Právě tento Great Ones je tím kdo stojí v pozadí událostí Bloodborne. Je to on kdo s využitím Ghermana vytvořit Hunters Dream. Právě on je skrytý za Blood Moon (Krvavý měsíc), který se na obloze objeví když zabijete Rom. S jeho východem dochází k tomu, že realita skutečného světa a světa Great Ones či chcete-li se prolne. 

Ale než pokročím ve vyprávění dále, musím se zastavit ještě u hradu Cainhurst. Tato ve hře nepovinná lokace dává nahlédnout do událostí, které rozšiřují příběhové pozadí hry zajímavým způsobem. Když do hradu poprvé zavítáte, jeví se jako by to byla úplně jiná hra. Místo Yharnamu kde zuří boj mezi lidmi a krvelačnými bestiemi tu najednou máme prostředí jak z gotického románu. Opuštěný hrad v jehož chodbách se potulují duchové zabitých žen a všemu vládne nemrtvá královna má odlišnou atmosféru než Yharnam. Jenže jednu podstatnou věc mají obyvatelé hradu i měšťané společnou a tou je touha po krvi. Jestliže bestie z Yharnamu by bylo možné popsat jako vlkodlaky, tak obyvatelé Cainhurstu jsou ve zkratce upíři. Není zřejmé, jaké panovaly vztahy mezi Yharnamskými měšťany a šlechtou z Cainhurstu dříve, ale jisté je že v jeden okamžik se cosi změnilo a zaplál nesmiřitelný boj. Příčinou byla královna Annalise. Ta velmi toužila po dítěti, svém dědici a věřila, že s pomocí té zázračné krve, kterou využívá Healing Church by to bylo možné. Vyslala tedy své lidi do Pthumerianského labyrintu, kde se jí podařilo získat přímo krev jejich královny Yharnam. Ta však byla považována za nečistou, protože nepocházela od Great Ones. S její pomocí Annalise sice dítě prozatím nepočala, ale stala se nesmrtelnou a první z Vileblood. Jenže s jídlem roste chuť a tak chtěla krve více. A své věrné proto vysílala na lov. Stejně jako Lovci lovili bestie, tak Vileblood lovili Lovce. Ostatně ti byli vzácnou krví přímo nasáklí. Tohle se pochopitelně Healing Church nelíbilo a tak byla založena skupina Executioners  a ta pod vedením Logariuse vyslána na Cainhurst zjednat nápravu. Zde napadli hrad a pozabíjeli osazenstvo. Královnu pak ukryjí za iluzi, aby se za ní už nikdo nedostal. Logarius zde zůstane na stráži. Ale její osud můžete jako hráči změnit. Logariuse porazit a s pomocí jeho helmy se otevřít cestu ke královně. Přidat se k ní a zabíjet pro ni ostatní Lovce.

V příběhu pokračujeme tam, kde jsme skončili, tedy v okamžiku kdy Healing Church začíná vládnout Yharnamu a díky jejich schopností léčit jakoukoliv nemoc, proudí do města lidé z celého světa. Město a především Církev bohatne. Doby kdy Církev vedl Laurence, jsou pryč, nyní jsou zde jiní následníci. Jak Církev roste, roste i spotřeba Old Blood. Je založen Choir (Chór) jako elitní skupina vědců a čelních představitelů církve. Ti se znovu vydávají na průzkum Labyrintu, který doposud nevydal všechna svá tajemství.  Až jednou v ruinách Pthumerianského města Isz objevují Ebrietas, Daughter of the Cosmos. S pomocí dalšího z pohárů The Great Isz Chalice ji uctívají a čerpají z jejich znalostí. Je proto založen Orphanage (Sirotčinec), ukrytý před zrakem běžných obyvatel kdesi za majestátní katedrálou Církve. Zde jsou shromažďování sirotci, kterých po minulých dramatických událostech zůstalo ve městě více než dost. A možná že děti jsou do Sirotčince i unášeny. Právě zde pod zástěrkou péče totiž probíhá nový experiment realizovaný s pomocí nově nabitých znalostí. Ostatně v Lumenflower Gardens můžete vidět výsledek těchto pokusů v podobě Celestials. Tyto bytosti, které jsou něco mezi člověkem a Great Ones jsou výsledkem mícháním krve. Ostatně tyto experimenty probíhají i po vašem příchodu do města, kde dnes již opuštěný Sirotčinec nahradila klinika Jozefky jenž ve výzkumu nadále pokračuje. Osobně se domnívám, že právě tyto bytosti měli sloužit jako zdroj nové krve, které se Yharnamu díky jeho prudkému rozmachu nedostávalo.

Zastavme se na chvíli u různých typů nepřátel, na které můžete v Bloodborne narazit. Když procházíte hrou, staví se vám do cesty nejrůznější tvorové, nicméně v zásadě je lze rozdělit do několika skupin. První jsou lidé. Máme tu Lovce z různých škol, máme tu členy Healing Church ale především tu máme lidi postihnuté tím, co je ve hře nazýváno Scourge of Beast. Takoví lidí ztrácí svoji lidskost a postupně se mění v bestie lačnící po krvi. V konečném důsledku se z nich stávají lykantropové, napůl člověk napůl bestie. Další skupinou jsou tvorové podrobeni experimentům Healing Church či obecně jde o spojení lidí a Great Ones. Tito tvorové se nazývají Celestials (Nebešťané) ač v sobě nesou cosi božského, nejde o pravé Great Ones. Ve hře na ně můžete narazit kolem v Sirotčinci, na klinice či v lesích kolem Byrgewerthu. Ostatně patří k nim i Rom. Pak tu máme ty označované jako Vileblood. Jsou to přívrženci královny Annalise z Cainthurstu, jenž loví ostatní a sají z nich krev. Poslední velmi zajímavou skupinou, o které se toho ví asi nejméně, jsou tvorové jako Bloodlickers které znáte z Cainhurst. Tito jsou označovaní souhrnně jako Vermin, tj. různá havěť brouci, červi a další. Zřejmě jde o následek experimentů, jenž byly prováděny v Byrgenwerthu, před tím než se zaměřili na lidi.

Nástup noční můry

Zatímco Choir prováděl své zvrácené experimenty, uchýlila se Maria do Research Hall, kde chtěla studovat Great Ones. Po událostech v rybářské vesnici, kde spolu s Ghermanem vyrvali z lůna Orphan of Kos odmítla být nadále součástí lovců. Bohužel výčitky svědomí ji pronásledovali i zde.  Pohled na trpící pacienty a oběti hrůzných experimentů ji na klidu nepřidaly a tak se rozhodla ukončit svůj život a prořízla si hrdlo. Ghermana tato ztráta zasáhla natolik, že uzavírá a opouští svůj Workshop a jeho drahou Marii mu bude připomínat jen Doll (Panenka), kterou si vytvořil podle ní. Pokud jste hráli DLC Old Hunter, tak právě příběh Marie a nalezení Orphan of Kos je jeho ústředním tématem. Zajímavá je však forma vyprávění, která vás s událostmi seznamuje v obráceném pořadí. Takže teprve poté co v rámci Hunters Nightmare Marii porazíte v hodinové věži, se dostáváte ke zdroji událostí, jenž vedly až jejímu smutnému osudu, tudíž do rybářské vesnice k mrtvole Kose.

Zatím jsme hovořili především o událostech kolem Yharnamu, ale to nebylo jediné místo, kde se daly události do pohybu. Jedním za zakládajících členů Healing Church byl i Micolash. Ale vždy ho více zajímali Great Ones než samotné ministrování krve a tak v Yahar'gulu založil vlastní instituci School of Mensis. Byla založena, aby pokračovala ve studiu Great Ones, jenž započal už v Byrgenwerthu. Původně Micolash s Healing Church spolupracoval a poskytoval jim výsledky své práce. Jenže po událostech v Old Yharnam a smrti Laurence se něco změnilo. Micolashovi experimenty byly čím dál tím zvrácenější, dokonce začal unášet i obyvatele Yharnamu. Unesení skončili jako pokusné subjekty v Yahar'gulu. Ostatně nemnoha hráčům Bloodborne se stalo, že byli uneseni tajemnou postavou s všeříkajícím pytlem přes rameno a poté co se probudili, byli v kobkách pod Yahar'gulem. Tohle se pochopitelně Církvi nelíbilo. Ale než stačila zasáhnout, tak se Micolashovi nějak podařilo získat Mergo's Umbilical Cord – pupeční šňůru Merga, nenarozeného dítěte královny Yharnam a nejvyššího z Great Ones Oedona. Micolash doufal, že s pomocí tohoto artefaktu naváže komunikaci s bohy, podobně jako se o to pokoušel Willem s Rom. Bohužel osud měli velmi podobný. Snaha Micolashe a jeho studentů skončila zkázou Yahar'gulu. Micolashovi se sice pomocí rituálu podařilo spojit s Mergem, ale ten ho zatáhl do své Noční můry – Nightmare od Mensis. On i jeho studenti při rituálu zemřeli, ale zatímco Micolashova tělesná schránka dávno chátrá sedíce na židli v ruinách Yahar'gulu, on je vězněm vlastní noční můry do které hráč může přistoupit přes jeho tělo. Teprve jeho poražením se vám otvírá cesta do Nightmare od Mensis, místa které si vytvořil Mergo, dítě jemuž nebylo souzeno přijít na svět. V nejvyšším patře hradu lze narazit i na přízrak královny Yharnam, jenž tu stále oplakává své nenarozené dítě. 

Cesta Lovce

Teprve po těchto událostech začíná příběh Bloodborne, který prožíváte vy jako hráč. Přicházíte do Yharnamu hledat lék a skončíte u Josefky na klinice, kde podstoupíte blood ministration a do žil vám poprvé proudí Old Blood. Stáváte se lovcem. Jenže vaše cesta Yharnamem nemá dlouhého trvání a brzy potkáváte jednu z obětí Scourage of the Beast, která to s vámi rychle vyřídí a vy se objevuje v Hunters Dream. Zde potkáváme Ghermana lovce, jenž vás vybaví základním náčiním pro přežití a vyšle vás ukončit hon. Znovu se tedy vydáváte do města a postupně zjišťujete, co se zde stalo. Bojujete s řadovými nepřáteli i mocnými soupeři, jejichž porážkou si otvíráte cestu dále. Tak jak pronikáte hlouběji do ztemnělých zákoutí města, tak se před vámi objevují další střípky příběhu a událostí minulosti. Poražení Vicar Amelie v katedrále v srdci Yharnamu vám zajistí přístup do Byrgenwerthu, místa kde vše začalo. Zde na břehu Moonside Lake nalézáte starého Mistra Willema, jenž nepřítomně hledí do vln jezera. Pokud se odvážíte vhrnout se z útesu dolů, čeká vás souboj s Rom, který v případě vašeho vítězství mnohé odhalí. Poražením Rom dochází k odstranění kotvy držící realitu našeho světa a světa Great Ones oddělenou. Vychází Blood Moon a Yharnam odhaluje svoji pravou tvář. Ukazuje se, že hlavní kořistí vašeho lovu nejsou jen nebožáci, jenž podlehli volání krve a stali se bestiemi. Vaším cílem je něco víc. Něco dosud vaším očím skryté. A stejně jako nyní už vidíte ohavné Amygdaly číhající na věžích Yharnamu, tak poté co dorazíte do zapovězené vesnice Yahar'gul, kde se utkáte s One Reborn, zjistíte že váš cíl se nenachází v této realitě. Je třeba se vydat se do noční můry. Cesta vede doslova přes hlavu Micolashe, jehož bezvládné tělo na konci Yahar'gul nacházíte. Teprve s jeho porážkou je vám umožněno navštívit Nightmare of Mensis a utkat s finálním bossem Mergo's Wet Nurse (Mergova kojná) a ukončit tak Mergovu noční můru jenž započala už před dávnými lety. 

Po návratu do Hunters Dream vám Gherman děkuje za splnění úkolu a nabízí vám vysvobození z vaší vlastní noční můry. Pokud souhlasíte, tak vás Gherman rychle zbaví života a vy se konečně probouzíte do nového dne. Nad Yharnamem vychází slunce. Skoro takový happyend dalo by se říci. Jenže ne každý lovec rád dobrovolně ukončí svůj život. Možná mu zachutnal lov, možná chce více. Takovým nezbývá než se s Ghermanem utkat a nahradit ho a stát se tak nevědomky další loutkou v rukou Moon Presence, Great One zatím skrytého v pozadí. Pouze ti Lovci co dokázali proniknout pod závoj ukrývající tajemství skrytá v krví pokrytém Yharnamu možná zjistí, že existuje i další cesta. V okamžiku kdy vyjde Blood Moon totiž dochází k tomu, že ženy v Yharnamu počnou dítě, potomka Great Ones, jemuž ale není umožněno přežít. Pozůstatkem takových potracených plodů je jejich pupeční šňůra. Jednu můžete nalézt v Ghermanově staré Dílně, jednu získáte po poražení Mergo Wet Nurse a další pak zůstane po Josefce. Poslední lze získat od Arianny, ženy pro kterou jsme mohli nalézt útočiště v Oedon Chapel. Když ji však později navštívíte, tak místo novorozence vás čeká jen na zemi pohozená v kaluži krve se kroutící jakási larva. Ukončíte-li její život, můžete získat další kousek do své morbidní sbírky dětských pupečníků. Postačí vám snít pouhé tři, abyste odolali vlivu Moon Presence a mohli s ním utkat v souboji. Vítězství z vás učiní nového Great One.

Vše jednou končí

A tím jsme se dostali až na konec příběhu hry, která mě svým unikátním světem, postavami a tématy očarovala natolik, že jsem se k ní vracel opakovaně během celého minulého roku. A ačkoli jsem se tu pokusil sepsat svoji verzi příběhu, stále cítím, že mnohé mi stále uniká a že Bloodborne ještě všechna svá tajemství nevydal. Ale tak to má možná být. Možná že zrovna v tomhle je hlavní síla příběhu Bloodborne. Příběhu, který si musíte objevit vy sami.

Zároveň děkuji všem, kteří mi pomohli se v Bloodborne lépe zorientovat a kteří mi pomohli usměrnit moje myšlenky. A stejně tak děkuji za pozitivní reakce čtenářů, jenž téma Bloodborne zaujalo a kteří byli pro mě jedním z impulzů, proč se k tématu znovu vrátit.