DOHRÁNO: Zaklínač 3: O krvi a víně

Ještě než se rozepíšu o posledním datadisku (a na toto slovo kladu zvláště důraz, protože nejde jen o nějaké obyčejné DLC) pro Zaklínače 3, nedá mi to, abych tu nezmínil, že z mého pohledu je Zaklínač 3 výjimečná hra. Skutečně to s jakou péči polští vývojáři z CD Projekt Red hru nejen vytvořili, ale pečují o ní i po vydání se moc nevidí. Vždyť i samotný datadisk O víně a krvi je svým rozsahem skutečně unikátní a hravě se vyrovná jiným plnohodnotným hrám. Nový příběh Geralta zavede do úplně nové oblasti, do knížetství Toussaint. Tato zcela nově vytvořená lokace se liší od míst, které jsme s ním dosud navštívili. Dle tvůrců je inspirována středomořskou krajinou Itálie a jižní Francie a tak nás zde čekají prosluněné kopce s vinou révou jenž dávají této oblasti zcela jinou atmosféru. Je to kraj vína a rytířů, kam žádný hrůzy války nám tak důvěrné známé z Velenu nedolehly. Celá oblast na mě působila velmi pohádkově, což je dáno i tím, že středu mapy vévodí zámek zdejší vládkyně kněžny Anny Henrietty, který  vypadá jak od Disneyho. Jenže ačkoli na první pohled působí Toussaint idylicky, kdesi v pozadí je cosi temného. To je ostatně i důvod proč sem byl Geralt povolán. Zdejší kraj je totiž sužován jakousi bestií, která vraždí počestné rytíře. A protože odměna za její dopadení je více než štědrá, vydává se Geralt po jejích stopách, aby brzy zjistil, jak se věci mají a že s tou počestností to zde také není žádná sláva. Navíc rodinná historie zdejší vládkyně skýtá také nejedno překvapení a jak už jsme z jiných Geraltových historek poučeni, nakonec poteče i krev.

Kromě hlavního příběhu, který je opět velmi zajímavý a dokonce má dvě velmi odlišná zakončení tu opět čeká několik vedlejších úkolů a zaklínačských zakázek. Milovníky gwintu pak jistě potěší další sada karet, které lze v Toussaintu posbírat a dokonce s nimi vyhrát turnaj. Co však potěší určitě každého, je přepracované uživatelské rozhraní, díky kterému je možné procházet inventářem o dost pohodlněji, i když na konzolích stále ne moc rychle díky zpomalenému načítání. Upravena byla i mapa či správa postavy. Kromě toho se v tomto DLC dočkáváme novinky v podobě pokročilých mutací, jenž však větší využití najdou asi až při opakované hře, protože potřebují dost zkušenostních bodů. Pakliže si někdo mohl dříve stěžovat na to, že neví co penězi, tak tady už podobný problém mít určitě nebude. Jednak se Geralt stane majitelem malého vinařství a renovace něco stojí a jednak nám tvůrci připravili další sadu speciálních zaklínačských zbrojí, jejichž výroba stojí majlant, pokud nemáte potřebné suroviny. Zkrátka rozšíření O víně a krvi je nabité obsahem a bez problému vydrží více než 20 hodin, kdy stále bude co dělat. Dodávat, že pro příznivce Zaklínače je jeho pořízení povinnost, je snad zbytečné.

Po dohrání příběhu a doběhnutí titulků na vás čeká zpráva od tvůrců hry, která nepochybně i vám potvrdí, že Zaklínač i s oběma příběhovými rozšířeními je výjimečný titul, který někdo dělal s upřímným zaujetím a ač to možná zní jako klišé, je to hra od fanoušků pro fanoušky. A je to na ní vidět. Příběh Geralta se tak prozatím uzavírá a jo vlastně asi i dobře, protože překonat laťku kterou si tvůrci v podobě hry Zaklínač 3 vytyčili, nebude snadné. A tak Geralta opouštíme v nejlepší formě a stejně tak i základní hra dostala díky zmíněným novinkám svoji definitní odladěnou podobu. Skoro si říkám, že kdybych měl 100+ hodin k dobru, hned bych se do hraní pustil znovu.