DOHRÁNO: No Man's Sky

Nebylo mnoho her jenž byly očekávány s takovým napětím jako No Man's Sky. Když se tahle hra na konci roku 2014 poprvé představila bylo z toho velké pozdvižení a každý o ní mluvil. Byla to totiž hra která už na první pohled zaujala svým vytříbeným vizuální stylem. Když se k tomu přidala informace o tom, že hra nabídne procedurálně generovaný vesmír takřka nekonečné velikosti a navíc že za hrou stojí jen relativně malinká skupina vývojářů, dostavil se údiv, ale i obavy. O co vlastně ve hře půjde? Budou zde nějaká omezení? Bude tu multiplayer? Zkrátka otázek bylo hodně a odpovědí málo. Jedno však bylo jasné už tehdy. Vesmír v podaní hry vypadal kouzelně a hra se tak rázem ocitla na pomyslném seznamu nejočekávanějších her. Nakonec hra i přes menší odklad vyšla. Stálo to čekání za to?

Ano, ale asi jen pokud jste očekávali, to co hra skutečně nabízí. No Man's Sky je totiž především sandbox, který vám umožní užít si cestování vesmírem a objevování planet. Navíc je to arkáda, takže veškeré mechaniky pojící se s létáním kosmem a přežíváním na nehostinném prostředí planet, jsou do značné míry zjednodušeny. Většinu času tak trávíte získáváním materiálů, které jednak umožní vaše přežití a jednak díky nim můžete vylepšovat svoji technologie. Pokud tedy někdo od hry čekal něco více, mohl by být zklamán. Hra totiž stojí mimo obvyklé škatulky a to i rámci survival her. Není tu žádné budování a stavění která známe z daného žánru. Jediný materiál který lze získat má podobu jen základních prvků, které z natěženého materiálu vypadnou. Ani element přežití není úplně klasický. Nikdo na vás v zásadě neúročí a pokud se nedostanete na planetu s nehostinnou atmosférou je pobyt na jejím povrchu v celku bezproblémový. Jen si občas musíte doplnit energie do systémů podpory života.

Co tedy na takové planetě vlastně dělat? No především ji zkoumat. Kromě flory a fauny kterou má každá planeta jedinečnou na nich narazíte i nejrůznější základny, kde nejen že můžete nasbírat různý materiál, ale především zde potkáte další formy života. Jenže promluvit si příslušníkem neznámé rasy může být problém, protože mu pochopitelně nerozumíte. A tak během jednoduchého dialogu, kde můžete vybírat z několika odpovědí se může stát, že vám nabídne výměnou za materiál nebo vaše chování nějaký plánek a reputace u jeho rasy vám stoupne a nebo ho můžete naopak naštvat. Abyste těmto kulturním nedorozuměním předcházeli, je vhodné se během cestování po povrchu planety dívat, zda nedaleko není nějaký záhadný monolit, který vás dokáže naučit nové slovíčko. Nicméně plně porozumět mimozemskému jazyku nějakou chvíli zabere a často je tak lepší se spolehnout na vaši intuici, jak se k té které rase chovat.

Podobných specialit je na skoro každé planetě celá řada a tak můžete narazit na opuštěné základny, které vás odmění nějakou novou technologie, či jinde zase vyluštěním relativně lehkého kódu odhalíte havarovanou loď. A tím se dostáváme k jádru hry. Ano, právě kolem vašeho plavidla se vše točí. Na začátku hry se probouzíte vedle jeho trosek a první hodiny hry tak strávíte hledáním surovin, které by umožnily jeho opravu. A vy jste se konečně mohli vznést a trochu si zalítat, třeba k nejbližší planetě v soustavě. Ta může být zase úplně jiná, protože jak už jsem říkal, vše co kolem sebe vidíte, hra generuje. Nicméně brzy se vám i vaše soustava, kterou si klidně můžete pojmenovat podle svého, ostatně jako cokoliv co objevíte jako první, začne být malá. A vy zatoužíte zaletět se podívat nějak dále k nějaké z milionů či miliard hvězd, které se před vámi zobrazují na hvězdné mapě. Stačí tedy postavit hyper pohon a můžete letět.

No ve skutečnosti si moc daleko nezaletíte, protože vaše loď má jen základní výbavu. Jestli chcete lepší loď, či nástroje pro těžbu materiálu i střelbu, je třeba začít hledat. A tady začíná další vrstva hry, kde lze utopit desítky hodin. Budete hledat nové plánky a sbírat materiál na jejich výrobu. Stejně tak kutat suroviny, abyste je mohli prodat a za utržené kredity koupit další rozšíření inventáře, který nikdy nebude dost velký. Stejně tak záhy zatoužíte po nové lodi. Možností jak se v tomto ohledu realizovat je nespočet a pokud vás podobné herní principy baví, dokáže stejně jako já zůstat u hry po dlouhou dobu. Přičemž si budete opakovat „ještě dodělám tohle a pak už to vypnu“ až příliš často. V tento moment byste mohli nabít dojmu, že když už hra není primárně o budování či přežití, tak je o to vylepšování výbavy. Jenže kupodivu také ne. Ne že by tato činnost nebyla zajímavá, jenže několik hodin pobíhat po planetě sem a tam, vás po nějaké době přestat nebavit. Takže čím dříve si uvědomíte, že No Man's Sky je především hrou o cestování vesmírem a objevováním nových světů, tím pro vás lépe.

Ostatně i sami autoři se vás snaží navádět k pohybu vpřed. A ať už budete sledovat linku s tajemným Atlasem či přímo za nosem zamíříte do centra vesmíru, měla by to být právě ta touha objevovat, ta co vás má hnát dále. Vždyť kdo ví jaký svět se před vámi objeví při dalším skoku do vedlejší soustavy. Možná zde objevíte nějaký nový  plánek nebo výhodně prodáte materiál, kterého je zde nedostatek a vy ho máte jako na zavolanou tučné zásoby. Třeba zrovna na této planetě naleznete plánek na tajemný klíč k uzamčeným částem základem. Kdo ví. A v tom je právě ta krása hry. Právě proto byste ji měli hrát. Navíc po výtvarné stránce je No Man's Sky vizuální nádhera. Snad každý svět, který jsem navštívil byl něčím zajímavým. Ať už tedy navštívíte planetu bez života, kde zuří jen kyselé deště, nebo naopak prostředí které vypadá jak Ztracený svět Julesa Verna, vždy se bude na co dívat. Ale i poslouchat, protože hudební podkres svou kvalitou za vizuálem rozhodně nezaostává. Jenže zatímco umělecké provedení si zaslouží absolutorium, po technické stránce už to taková sláva není. Díky tomu, že veškerý obsah se procedurálně generuje je v případě letu nízko nad planetou vidět, jak se postoupně vytváří. Osobně mě to však nejinak nevadilo. Beru to jako daň za to, že mohu na jeden zátah vyjít ze základny, nasednout do lodi, vystoupat do vesmíru a třeba přistát třeba na odvrácené straně měsíce. Vše bez jediného loadingu. Navíc v případě PS4 se vše hýbe plynule, i když nezřídka se mi stalo že mi hra spadla. Bohužel limity použité technologie se projevují, ale zase podobný zážitek vám jiná hra neposkytne.

Je třeba říci, že No Man Sky asi není hra, která sedne každému. Ten kdo hledá příběhově orientovanou hru by se měl podívat jinde, stejně jako ten kdo od hry očekává nějaké multiplayerové funkce, či preferuje vesmírné bitky. Nic z toho v současnosti nemůže hra nabídnout. Pokud však hledáte unikátní herní zkušenost, tématika vesmíru vám není cizí a u „craftovacích“ her se dokážete zaseknout na dlouhé hodiny, mohla by to být hra pro vás. Pro mě určitě. Už jsem ve světě No Man Sky strávil hodně hodin a stále se těším až se do něj vrátím. Zkrátka proto, že mě baví v něm být, létat z planety na planetu a užívat si atmosféru, které má hra na rozdávání. A když má své chyby, já jí je rád promíjím. Ostatně to těm, které máte rádi děláte.