Jestli máte ve svém okolí někoho, pro kterého jsou hry jen krvavé střílečky, možná je zrovna chvíle zkusit jej přesvědčit o opaku. K tomu by vám mohl posloužit Samorost 3. Tahle hra je totiž čistou esencí pohody, krásy a pozitivních pocitů, samozřejmě pokud by tyto věci šly nějak extrahovat do hry. Je to hra, která svou atmosférou i tomu největšímu škarohlídovi vykouzlí na tváři úsměv. Za hrou stojí studio Amanita Design a pokud jste hráli nějakou z jejich starších her, určitě hned jejich tvorbu poznáte. Tihle šikovní tvůrci v čele s Jakubem Dvorským totiž už v předchozích Samorostech či Machinariu a Botanicule ukázali, že mají nezaměnitelný výtvarný styl. Ten v případě Samorostu spočívá v práci s přírodními materiály, jenž dává hře unikátní vzhled. Díky tomu si jejich hry určitě nesplete a jsou unikátní i ve světovém měřítku.
Jak už indikuje číslovka za názvem hry, tak v případě Samorostu jde už o třetí výlet do jeho unikátního světa. Ačkoli se opět ujímáme role bezejmenného skřítka, nejde o pokračování v klasickém smyslu. Ostatně o příběhu tahle série nikdy moc nebyla. I V tomto případě jak jde především o samotnou cestu po unikátních světech a jejich průzkum, než dosáhnutí nějakého příběhového konce. Ten v tomto případě má podobu pátrání po tom, co je zač ta trumpetka, co spadla z oblohy před vaše obydlí. Dostane se vám v podstatě pohádkového vyprávění, ve kterém se vyskytuje mechanický drak i robot s mečem. Zkrátka normálka. Ostatně hledat nějakou přísnou logiku ve světě, kde hlavní hrdina žije na samorostu, jenž letí vesmírem, ve kterém však poletují ještě další neméně zajímavé planetky, je asi zbytečně. Místo toho si můžete užívat imaginaci tvůrců, kteří každé vizuálně nádherné místo zabydlují nespočtem živých tvorů, jenž kolem vás pobíhají, poletují či pobrukují melodii.
Ačkoli je Samorost 3 označován jako adventura, tak jejímu klasickému pojetí se vymyká. Vaším úkolem je vždy provést souslednost určitých kroků, které vám pomohou splnit váš aktuální úkol. Nikdo vám ho však výslovně nezadá. Ostatně hra je bez dialogů a pokud už s někým komunikujete, tak jen neverbálně či v podobě jednoduchých animací jenž vám ukazují co se po vás chce. Vaší náplní je tak především prosmejčit kurzorem obrazovku, nalézt aktivní body a vyzkoušet co se stane, když na ně kliknete. Mnohé z těchto činností jsou jen tak pro zábavu. Můžete odhánět mouchy, shodit okvětní lístky či zabrnkat nějakou melodii na vodní hladinu. Podobných aktivit je skoro každá obrazovka plná a právě zkoumání světa je jedním z prvků hratelnosti. Místa, kde je skutečně třeba něco provést je jen pár a největší výzva je především v tom pochopit, co po vás hra chce udělat. Samotné provedení už problém většinou není. Ostatně v jednu chvíli u sebe moc použitelných předmětů mít nebudete.
Samorost 3 není obtížnou hrou a hádanky, které před vás hra staví, jsou víceméně jednoduché. Navíc kdykoliv máte možnost nechat si zobrazit nápovědu, která vám ukáže, co na které obrazovce máte udělat. Ale tuhle možnost bych si nechával až jako krajní řešení. Právě v průzkumu jednotlivých světů a zjišťování toho co je třeba udělat je síla hry. Pokud si necháte „poradit“ můžete hru dohrát velmi rychle, protože řešení se skrývá doslova v několika kliknutích. Na rovinu je třeba říci, že Samorost 3 je především o tom, užívat si světa, který pro nás tvůrci vytvořili, než se hnát za koncem hry. Ostatně její dohrání mi trvalo něco přes čtyři hodiny. Byla by totiž škoda neužít si tu vizuální nádheru, kterou grafici z Amanity vytvořili. Jejich fantaskní světy vytvořené s texturou skutečných přírodních materiálů, které jsou zabydleny všelijakými pišišvory, jsou kouzelné. Stejnou měrou se na atmosféře hře podílí i hudba a zvuky. Tu si vzal opět na starost Tomáš Dvořák aka Floex a pokud máte rádi jeho skladby, míchající elektroniku a klasické nástroje, budete nadšeni. Dostatečně si užijete i jeho melancholický klarinet. Jeho hudba obstojí i samostatně, ale v podání světa Samorostu dostává nový rozměr.
Hře bych trochu vytkl, že v pozdějších fázích hry tvůrci rezignovali na trochu propracovanější hádanky, podobné jako ta s loveckými kartami na domovském světě. Stejně tak mi trochu vadilo, že v rámci jednoho úkolu bylo třeba provádět jednu činnost opakovaně, než se dosáhlo požadovaného výsledku, přičemž to nedávalo žádný smysl. Někomu by mohla vadit i krátkost hry. Tohle však jako problém nevnímám. Samorost 3 je zkrátka vybroušený vizuálně-akustický klenot, který si má člověk zahrát a nechat se polapit do jeho světa, kde existují mločí vokální skupina nebo mlsný mravenečník. Samorost 3 je pohodová hra a jedna z her, kterou si můžete bez obav zahrát spolu třeba i se svými malými dětmi. Je to hra pro všechny lidi, pro které nejsou hry jen o dosažení nějakého skóre, ale i o samotném hraní si.
Žádné komentáře:
Okomentovat