Opět se tak vrací červený robůtek B.U.D. kterého další čeká nelehký úkol. Tentokrát mu ale nestačí jen vyšplhat ke své lodi. Ta se totiž při havárii rozpadla na několik částí a ty se poztrácely. Nejprve je tak třeba jednotlivé kusy posbírat a teprve poté se dopravit až na Měsíc, kde lze svoje plavidlo znovu sestavit. Z tohoto popisu by se mohlo zdát, že tvůrci se pouze rozhodli zopakovat vyzkoušený koncept a do určité míry je to pravda. Přesto se hratelnost oproti předchozímu dílu v lecčems liší. Pokud jste hráli Grow Home, tak víte, že vaším hlavním snažením bylo vypěstovat květinu, které vás pak zanesla až k vaší lodi na orbitu. Hra tak byla založena především na opakovaném navádění rostlinných výhonků do energetických krystalů, díky kterým květina stále rostla. Autoři zřejmě správně usoudili, že zopakovat stejný koncept by nebylo to pravé. A tak nyní místo jednoho ostrůvku s osamělou květinou máte k dispozici celou planetu. Její koncept je přitom podobný jako v Super Mario Galaxy, či Malém princi, chcete-li. Váš dočasný domov proto má přiznaný tvar koule, kterou lze libovolně obíhat. Na jedné polokouli máte zelené louky zatímco na druhé najdete poušť či zamrzlé hory. Přitom celý svět působí dostatečně rozmanitě a přitom kompaktně, aby vás lákalo jeho důkladné prozkoumání.
A věřte mi, že celý svět poznáte opravdu důkladně. Nicméně většinu času vaše cesta povede vzhůru, protože jak se dalo čekat, části lodi se nachází v těch nejhůře dostupných oblastech. Na vrcholky hor se sice můžete dostat s pomocí svých paží, přičemž systém přichytávání pomocí pravého a levého triggeru zůstal. Nicméně na plovoucí ostrovy vysoko na obloze byste se s nimi nedostali. Zde ke slovu přichází už osvědčené květiny, které vám po nadopování patřičnou dávkou energie umožní vyšplhat po jejich stoncích. Jenže tento způsob dopravy je v tomto díle překvapivě omezený. Většina pozůstatků vaší lodi se totiž nachází na místech, kam vás žádná květina nezanese. I když jak se to vezme. Jako novinku totiž máte možnost sbírat unikátní rostlinky a houby. Těch je na planetě hned několik a každá má speciální vlastnost. Jakmile ji seberete, získáte nekonečné zásoby jejich semen, které lze umístit kdekoliv. Lze si tak udělat trampolíny z houbových kloboučků či vybudovat nejrůznější praky, které vás vystřelí požadovaným směrem. Asi neoblíbenější pak pro mě byly rostliny, které mě během okamžiku byly schopné dostat vysoko do oblak.
Ačkoli je to zajímavý prvek, který do konceptu hry dobře zapadl, musím přiznat, že většinou sesbíraných druhů jsem ani nevyzkoušel a ostatní jsem používal je dočasně. Důvod je ten, že ve chvíli, kdy si odemknete speciální vlastnosti vašeho robůtka, budete moci libovolně létat či dokonce plachtit. V tu chvíli pro vás bude využívání rostlinek skoro zbytečné. Navíc s pomocí sesbíraných krystalů lze uvedené schopnosti ještě podpořit a tak nezbude moc důvodů, proč se obracet se na pomoc přírody. Nicméně je fakt, že tvůrci vám dávají v tom jak hrát velkou volnost. Někdo tak výše uvedenému může mít zcela opačný přístup. Pořadí v jakém budete svět zkoumat je totiž jen na vašem rozhodnutí a také na tom, jak kreativně si poradíte s aktuálními schopnostmi. Já se tak v okamžiku, kdy se mi dostala do rukou rostlina tvořící bubliny, dostal až na Měsíc, zatímco jsem měl sesbíranou sotva polovinu lodních částí. Volnost ve vašem postupu je zkrátka senzační a hra vám nikdy nedá najevo, že něco nemůžete. K mému překvapení a nutno říci že vlastně příjemnému, jsem mnohem méně času trávil samotným šplháním a mnohem více jsem různě poletoval. Což mě popravdě bavilo mnohem více.
Díky tomu, že musíte prozkoumat doslova celou planetu, není úplně snadné se zorientovat, kde se co nachází. Proto se hodí, že máte možnost použít mapu v podobě speciální zobrazení, ve kterém si můžete nechat ukázat celou planetu z ptačího (či spíše vesmírného) pohledu a libovolně s ní rotovat, přibližovat a oddalovat výhled. Díky tomu máte ihned představu, kde se nachází která část lodí, kde můžete získat novou schopnost či dokonce kde je modrý krystal, jejichž sbíráním se vám odemykají další vylepšení. Těchto krystalů je hodně a všechny je na mapě rozhodněte neuvidíte. Až tak vám to hra neusnadní. Mnohdy se totiž ukývají v různých jeskyních či dalších záludných místech. Ale časem si odemknete vylepšení, která vás upozorní, pokud se v okruhu nějaký nachází a tak jejich sběr už není takové peklo jako v předchozí hře. Další věcí které si na mapě určitě všimnete jsou místa, kde lze plnit speciální challange. Ty spočívají v tom, že v určitém časovém limitu musíte proskákat či proletět trasou vyznačenou kontrolními body. Je to přímené zpestření hry a musím říci, že mě plnění těchto nepovinných úkolů bavilo. Jejich obtížnost je celkem vyvážená a i když některé z nich mě také potrápily, stejně sem se k nim vracel. Navíc za určitý počet splněných challange, se vám vždy odemkne speciální vzhled pro B.U.D.a.
Kupodivu za největší problém hry považuji samotný pohyb postavy, který se od minulého dílu vůbec nezměnil. Zatímco tehdy jsem jeho kostrbatost omlouval tím, že šlo o experiment, tady si říkám jestli už to nepovažovat za nedostatek. Ale po roce od vydání předchůdce asi nelze chtít zázraky. Přesto bych čekal alespoň drobné zlepšení, díky kterému by se B.U.D stále nemotal jako po flašce vodky. Na druhou stranu, na určitou nemotornost si lze zvyknout a pokud vám nevadila předtím, nebude ani teď. Útěchou budiž to, že díky mnohem menší nutnosti někam šplhat, ztrácí tento nedostatek na síle. Po technické stránce však jiné výtky nemám. Hra stále běží na enginu Unity, grafika je ostrá a plynulá a díky otevřenému světu a především zvolené výtvarné stylizaci vypadá výborně. Myslím si, že ti kteří se bavili u předchozího dílu, se budou stejně bavit i u pokračování, které přináší několik zajímavých novinek. Navíc nenásilných her, které můžete bez obav hrát třeba i se svými dětmi není mnoho a takhle je navíc skutečně povedená.
