DOHRÁNO: Splatoon

Vzhledem k tomu že o Splatoon jsem psal relativně nedávno a nechci se opakovat, odkážu všechny kteří netuší o jakou hru se jedná, rovnou na svůj starší článek. Ačkoli jsem hru zařadil do kategorie dohraných her, tak z logiky věci je jasné, že tyhle online záležitosti dohrát vlastně ani nejdou. Nicméně hře jsem se věnoval dostatečně na to, aby ji mohl s klidným srdcem odložit na pomyslnou hromádku odehraných her, což ale neudělám, protože by to byla škoda. Tenhle kousek mi zůstane v mechanice WiiU ještě nějakou chvíli, čím však nenarážím na slabší nabídku titulů pro tento rok.

Multiplayer režim rovnou přeskočím a místo toho bych se chtěl věnovat tomu, co jsem ještě nezmínil a to překvapivě povedenému singleplayer režimu. Musím říci, že až do vydání jsem vůbec nevěděl, že něco takového hra obsahuje. Prezentována byla totiž jako online multiplayer hra a o tom, že si ji může užít i v jednom, se moc nemluvilo. O to větší překvapení pro mě tahle složka hry byla. On je totiž Splatoon i hodně povedená plošinovka, která obsahuje asi 30 úrovní rozdělených do 5 světů. Rozhodně přitom nejde o nějaké narychlo splácané úrovně. Právě naopak. Podle mě je vidět, že autoři si byli vědomi toho, že navrženou herní mechaniku, tím myslím pohyb v inkoustu, lze využít i mnohem kreativněji než v multiplayeru. Takže skoro v každé úrovni přinášejí nový nápad jak ji překonat. Jednou to je přeskakování mezi bloky, pak procházení sítem či využívání houbiček, které nasáknutím zvětší objem. Zkrátka nápadů je spousta a troufám si říci, že kdyby přidali pár dalších světů, uspěla by hra i samostatně. Kromě logicko-akčních úrovní jsou mezi nimi i takové, kde si v arénách vyzkoušíte souboje proti přesile nepřátel v klasickém jeden-proti-všem stylu. Každá z oblastí má svého bosse, přičemž ten závěrečný se opravdu povedl a z počátku dokáže i trochu potrápit. Během průchodu sbíráte body, za které můžete svoji postavu vylepšovat a také nacházíte ukryté dokumenty jenž vám trochu osvětlí pozadí konfliktu ve zdejším světě.

Musím říci, že tenhle mód zaměřený na jednoho hráče jsem si opravdu užil a klidně bych uvítal i další úrovně. Těch se ale asi nedočkám protože Splatoon je přeci jen více zaměřený na online souboje. Čeho se však jistě dočkám, je další obsah v podobě nových arén a zbraní. Právě určitá střídmost v této oblasti byla hře některými recenzenty vyčítána. Od vydání jsme se však dočkali mnoha updatů, které do hry postupně přidávají nový obsah a nepochybně ještě chvíli budou. Já bych určitě uvítal i další módy a podle informací které se dostaly na internet, se tak brzo stane. Hra se tak dále rozvíjí a to je dobře. Dobré také je, že problémy s vypadávajícím připojením, které hru trápily po spuštění, už také z větší části ustoupily. Je možná škoda, že hráči museli čekat měsíc, než se hra stabilizuje a rozšíří o další obsah.  Splatoon je hrou, které mě překvapila v několika směrech. Ačkoli je to nová značka, která si jde vlastní cestou, dokázala si udržet ducha Nintendo her. Je zábavná i pro toho, kdo zrovna nevyhledává online souboje. Dokáže poskytnout ten správný adrenalin z týmového zápolení i bez násilí. Má pěknou vizuální stylizaci a dobře se hraje. Je jasné, že některé věci by šli udělat lépe, ale právě Splatoon ukazuje, že když hra přijde s neokoukanou a především zábavnou herní mechanikou, dokáží ji hráči leccos odpustit. Těžko odhadovat jestli hra zařadí do zlatého fondu Nintendo her a Splatoon charaktery po bok Maria či Linka, ale vůbec bych se tomu nedivil. Splatoon je zkrátka bezva.