DOHRÁNO: Ashen

Ashen je pro mě velké překvapení konce roku. Hra která si bere inspiraci v sérii Dark Souls, ale i dalších hrách, ale přesto se jí daří mít vlastní tvář. Zaujme už na první pohled svou jedinečnou výtvarnou stylizací, která působí pohádkově. Svět který je tvořen několika propojenými oblastmi procházíte v doprovodu další postavy, kterou může ovládat počítač nebo jiný hráč, ale hra vám to nijak nenaznačí. Bavilo mě procházet zdejší svět a hledat skryté lokace a postupně si vylepšovat výbavu, který se hodila u náročných soubojů s bossy. Na to že jedná o hru od malého týmu je až neskutečné jak se jim tato prvotina povedla.

DOHRÁNO: Mutant Year Zero: Road to Eden

O této hře jsem se dozvěděl vlastně jen díky tomu že se objevila v gamepassu, ale zaujala mě na první pohled. Postapokalyptická taková strategie ve stylu XCOM, kde  hlavní hrdinové jsou mutanti s hlavou prasete či kachny, který je založena na stolním RPG a zasazena do Švédska a atmosférou se blíží Falloutu? Kdo by tohle nechtěl? Rozdílem oproti XCOMU, který měl generované mise je ten, že zdejší svět je daný a sestává se z mnoha pospojovaných lokací které postupně procházíte. Díky to tomu na mě více fungovala její atmosféra, které je skvělá. Soubojový systém je velmi přehledný a snadný na pochopení. Zvláštností je pak postupné odemykaní mutací vašich postav, které nabízí zajímavé strategické využití. Celkem hra nabízí pět různých postav, přičemž najednou můžete ovládat jen tři. Bohužel jinak výborná hra dost trpí technickými problémy. Párkrát mi spadla, několikrát se objevila chyba znemožňující dokončit misi a občas se mi zdálo že soupeři v klidu střílí přes stěnu. Takže základem je často ukládat. škoda že tyto problém zbytečně shazují Jinak velmi povedenou hru.

 

DOHRÁNO: Halo 5: Guardians

Patřím k velkým fandům Halo série a musím říci že když vyšlo Halo 5, byl jsem trochu navážkách. Nakonec jsem odolal. S o to větším zájmem jsem se rozhodl poslední díl v série zahrát. A musím říci že bych mohl zkopírovat to co jsem psal o GoW5. Samotné hře nelze nic moc vytknout, opět je to epické vesmírné dobrodružství, jenže z mého pohledu příliš jede podle zavedené šablony. Přeci jen jde o pátý díl když nepočítám Reach a ODST a tak bych chtěl něco nového. Ano, inovování nepřátele jsou fajn, ale stačí to? Mě kupodivu celkem ano. Ale mohl za to určitý hlad po HALO, proto jsem si návrat do toho světa užil i když moc velký rozdíl v hratelnosti jsme nezaznamenal. Jsem zvědavý jestli další chystaný díl už přinese otevřený svět jak naznačila ukázka enginu na letošní E3. Těším se o to více, že tento prostředí díl nové trilogie končí stejně otevřeně jako svého času Halo2.

DOHRÁNO: Gears of War 4

Původní trilogii + jednu odbočku jsem si na Xboxu 360 neskutečně užil. Skvělá grafika, zábavná akce a originální multiplayer bylo něco co mě u každého dílu dokázalo udržet. A před pár lety se jsme se na Xbox One dočkali dalšího dílu, už od nového studia a s novou skupino postav. Já jsem měl možnost si ji díky gamepassu teď zahrál aniž bych byl ovlivněn hypem a tím že se jednalo o jednu z mála zajímavých exklusivit. A moje dojmy? Je to stále ten stejný GoW. A to v dobrém i zlém. Na jednu stranu se hra hraje stále dobře, jenže tak nějak jsem si říkal jestli to není málo. Možná díky tomu že jsem se ke hře dostal až v roce 2018 mi přišlo že má hrozně zastaralé herní mechaniky. Takže je to stále dokola schovávaní se za překážky a likvidace nepřátel abychom mohli pokročit zase o kus dále. Takže ano, hra se mi celkem líbila, jenže na druhou stranu zážitek hrozně rychle zase vyšuměl. Jsem zvědavý s čím přijdou autoři v aktuálně chystaném pátém. Myslím že by to chtělo něco víc než jen grafický update.

DOHRÁNO: Red Dead Redemption 2

Co říci o nejočekávanější hře roku 2018? Hře kterou mají rádi jak fanoušci tak recenzenti? Hře od studia, které si dává na čas a hlídá se kvalitu? Myslím že odpověď stejně všichni víte. Ano. Red Dead Redemption 2 je větší, propracovanější a minimálně stejně dobré jako její předchůdce. To vše ve skvělém audio-vizuálním provedení. Na druhou stranu hra po vás chce hodně vašeho času. A to ne jen ve smyslu své rozsáhlosti. Zvláště ze začátku dokáže být hodně rozvleklá, příběh dávkuje pomálu, kolem vás se motá spousta postav a vy nevíte kdo je kdo a navíc hlavní hrdina Arthur Morgan mi moc nesedl. Ježe teď po dohrání vidím vše jinak. Snad u žádné jiné hry jsem tolik neprožíval přerod postavy od otravného zbojníka po člověk se srdcem, byť spornou osobou z pohledu zákona. Na ploše několika desítek hodin tu máte epické dobrodružní a přesto niterní příběh člověka který zdánlivě nemá co ztratit. O hře bych toho mohl napsat hodně, ale není proč. Tohle si zkrátka musí zahrát snad každý.