Dead Cells

Nevadí vám ve hře umíRat a začínat stále znova? A tím myslím skutečně znova, na začátku úrovně, se základním vybavením! Tak potom vítejte v Dead Cells. Tady totiž budete umírat hodně. Hra je další hrou žánru souls-metroidvania jako nedávno zmiňovaný Hollow Knight. Jenž na rozdíl od něj si postup hrou neuložíte. Nejsou zde záchytné body. Pokud umřete, máte smůlu a jedete znovu. Ale s tím hra počítá a tak vám pro každý průchod připraví novou mapu. Dokonce se můžete rozhodnout kudy daný level opustíte. Máte totiž volbu z více cest, pokud máte správnou schopnost. Tu vám hra naštěstí nesebere, stejně tak jako to vybavení, které jste našli. Tedy ne že by vám ho nechala v rukou. To ne. Ale máte možnost na něj cestou za finálním bossem narazit. A o tom to je. Procházet hrou stále dokola. Získávat lepší výbavu, odemykat schopnosti a umírat. A přitom všem se i zlepšovat. S více možnými druhy výbavy, s více lékárničkami v základu a především s větší skillem se probíjet hromadami protivníků, kdy máte s každým dalším průchodem větší šanci dostat se zase dále. A třeba jednou porazit toho finálního bosse. A pak? No uvidíte sami. Každopádně zábava je to velká.

Octopath Traveler

Toto JRPG musí snad každého zaujmout svou vizuální stránkou, která je opravdu unikátní. Hra vypadá jako byste vzali nějakou SNES hru a udělali ji ve 3D. Postavy a svět to je tak klasický pixelart, ale díky tomu že je hra ve 3D to vše vypadá jako oživlé dioráma.  Navíc díky tomu, že nechybí spousta efektů a okraje obrazu jsou rozmazány ve stylu tilt-shift je celkový dojem jen umocněn. Možná překvapí že jako první píšu o výtvarné stránce hry, místo aby zmiňoval postavy a příběh, když jde o japonské RPG. Ale má to svůj důvod. Obojí mě příliš nezaujalo. Ačkoli se hra pyšní hned osmi hrdiny s vlastním příběhem, a je jen na vás jakého si vybere, tak ve výsledku pro mě všichni byli příliš zaměnitelní. Díky použité stylizaci a díky tomu že místo dabingu tu máme jen hromadu textu byl pro mě problém, aby se mi více dostali pod kůži. A tak jsem si užíval jen celkem propracovaný systém tahových soubojů  a vývoj postavy, kochal se krásným světem, ale osud mých hrdinou mi byl nějak jedno. A to je trochu škoda. Vinu na tom má podle mě příběh. Díky tomu, že skáče od jedné postavy ke druhé nepůsobí uceleným dojmem. Přesto hra bezesporu patří k tomu lepšímu co si lze v žánru RPG zahrát na Switchi.

Hollow Knight

V posledních letech se objevilo mnoho her, které se snaží nějakým způsobem aplikovat principy Souls her na jiný žánr. Některým se to dařilo lépe, některým méně. Nicméně v této hře se podařilo ze stínu těchto her vystoupit a do především díky výtvarnému pojetí hry. Po stránce grafiky, resp. její výtvarné stránky si ji mezi ostatními hrami určitě nespletete. Po stránce hratelnosti vás čeká kombinace již zmíněných Souls her ze kterých si bere obtížné souboje, strukturu světa a penalizaci za neúspěch a her označovaných jako metroidvania s postupem úrovněmi založeným na získávání dalších schopností. A musím říci že hra je skutečně tuhá a dokáže vám slušně zatopit. Savepointy jsou občas celkem daleko a tak každé poražení bosse je skutečným úspěchem. Takže pokud vám nevadí obtížnější hry a čekáte výzvu, tak v podobě této hry ji získáte a navíc obalenou krásnou grafikou a se špetkou černého humoru.

Mad Max

Tuhle hru jsem získal v rámci předplatného pro PS+, což říkám proto, že bych si ji asi sám o sobě nekoupil. Což ne kvůli tomu, že bych neměl rád postapokalyptický  Mad Maxe, ale zkrátka proto, že mi hra v záplavě jiných připadala příliš obyčejná. A ona vlastně taková i je. Její herní mechanika se neliší o mnoha jiných podobných her a trpí neduhem mnoha her z otevřeného světa, tj. naprosto generickým obsahem. Ozvláštňuje ji tak především to, že po světě se pochybuje ve svém autě, které postupně vylepšujte. Ale jinak vás čekají časté souboje a sbírání věcí, kterých jsou po herní krajině rozmístěny stovky. Kupodivu mě hra však nejvíc zaujala svým světem. Na to že prostředí se skládá především z pouští a neobydlených oblastí, oplývá zdejší svět jedinečnou atmosférou. Tvůrcům se podařilo za vydatné pomoci grafických efektů vytvořit unikátní prostředí, které je fajn zkoumat. Bohužel určitá repetitivnost hru ubíjí. Ale pokud hru budete dávkovat postupně, dokáže vás zabavit na dlouho.