Hru jsem spustil a přede mnou se objevila naprosto tuctová, shora viděná, akční hra s RPG prvky. Jen byla nějaká moc ukecaná. Říkal jsem si, že ji alespoň vyzkouším a pak ji s klidným srdcem vymažu. A tak jsem hrál aniž bych věnoval nějakou větší pozornost příběhu. On totiž nevypadal nějak zázračně a naplňování šablony o hrdinovi, který má zachránit svět před těmi zlými nebylo nic co by zaujalo. Přesto dvě věci moji pozornost získaly. Jednak to bylo rozhodování na konci každé kapitoly o tom jak má příběh pokračovat dále a pak také humor ukrytý v komentáři vypravěče. Ale jako celkem mi hra přišla veskrze průměrná. Jenže po více než hodině hraní se něco stalo. Můj hrdina umřel, protože ho jiná postava zradila a příběh se uzavřel. Přede mnou se objevila hrací plocha plná a mě to konečně došlo.
Možná mi měl napovědět už název hry, ale tahle skutečně není o soubojích a akci. Takhle je o příběhu, resp. o jeho rozplétání a objevování jeho zákonitostí. Je to hra o hledání té správné cesty k cíli, které vede jen přes správná rozhodnutí v průběh hry. Jenže to které rozhodnutí jsou správná nevíte a autoři byli lehce záludní v tom, že zdánlivě správná rozhodnutí končí katastrofou. Kombinací je celá řada a podle počtu prázdných políček jsem odhadoval že možných vyvrcholení příběhu může být kolem padesáti. A tak jsem hru hned rozehrál znovu a bylo jako bych hrál jinou hru. Mnohem více jsem se věnoval komentáři vypravěče, jenž doprovází veškeré vaše počínání. A teprve teď jsem si plně uvědomil jak je ta hra vtipná. Častokrát jsem se musel skutečně smát, když vypravěč s dávkou sarkasmu komentoval moje rozbíjení různých váz či beden, kterých se po úrovních povalovalo dost. Případně když když se v jeho slovech objevovali nějaké pop-kulturní narážky.
Nicméně ani na druhý průchod se mi nepodařilo dosáhnout uspokojivého konce. Ale podařilo se mi objevit další indicii, která by mi měla pomoci se v budoucnosti lépe rozhodnout. V ten moment už mě hra měla lapeného a já se znovu pokoušel hledat tu správnou cestu v příběhu. Ačkoli j e kombinací vašich rozhodnutí celá řada, tak prostředí kde se jednotlivé kapitoly odehrávají se pochopitelně opakují. A tak by hrozilo, že se budete hrou znuděni ještě než hru skutečně dohrajete. Naštěstí proti této nudě hra bojuje zapojením PRG prvků a tím že úrovně nejsou striktně lineární. S vaší postavou tak za zabíjení nepřátel získáváte zkušenosti, s jejichž pomocí si odemykáte nové dovednosti a postavu si dále vylepšujete. Lokace se vyplatí pečlivě zkoumat, protože po cestě narazíte na truhly s materiálem který zase potřebujete pro vykování až čtyřech mečů, které pro změnu slouží ke zpřístupnění nepovinných oblastí s dalším pokladem. Zkrátka i když budete procházet lokace opakovaně, nudit vás to nebude, protože po dlouho dobu bude mít důvod se do nich vracet.
Na hře je vidět že se soustředí na vyprávění příběhu, protože soubojový systém je velmi jednoduchý a moc neposkytuje výzvu. A když s postupem času jsou nepřátelé náročnější tak akční stránka hry patří k těm slabším. Nečekejte ani žádné souboje s bossy. Když už to vypadá že se dočkáme nějakého vyvrcholení, hra to odbude obrázkem a komentářem. Zkrátka boje s protivníky tu jsou jen do počtu. Ani po stránce grafiky hra nijak nevybočuje a je zkrátka jen funkční. Nicméně velkou pochvalu mám ke zvukové stránce. Především je to výborný hlas vypravěče, který vás celou dobu doprovází a který se stihne propůjčit hlas všem postavám. Vyzdvihnout musím i překvapivě povedenou hudbu. Musím říci, že hra Stories pro mě byla velkým překvapením. Nejde sice o nijak převratný titul na který se bude vzpomínat ještě za deset let a herní koncept který nabízí je na tolik chytlavý, aby vás u hry udržel minimálně do té doby, než se vám konečně podaří příběh uzavřít správným happyendem.
0 komentářů:
Okomentovat