DOHRÁNO: Battlefield 1

Batlefiled 1 je hra, kterou bych si asi normálně nekoupil protože žánr multiplayer stříleček běžně nevyhledávám, ale když se objevila ve velké slevě, řekl jsme si že ji vyzkouším minimálně kvůli singleplayer kampani. Jaké však bylo moje překvapení, když kampaň sama o sobě, snad s výjimkou poslední epizody v Arábii mě vlastně moc nebavila a o to více mě bavil samotný mulťák, který je skvělý a hlavně má bezvadnou atmosféru. Nevím kolik času mu ještě věnuji, ale možnost prožít si bitvy ve velkém stylu mě zatím hodně baví.










DOHRÁNO: Wolfenstein II: The New Colossus

Wolfenstein II přináší další nálož toho, co jsme měli rádi na předchozím dílu. Příběh dokonce hned navazuje a B.J. Blazkowicz se může vrhnout hned do akce. Tentokrát se děj přesouvá přímo do Ameriky, která je pod nadvládou nácků. Jestli se vám děj v předchozím díle zdál hodně přitažený za vlasy a tak nyní tvůrci hodně popustili uzdu své fantazii a dočkáte se hodně šílených situaci. Je fajn že stále ještě vychází klasické singleplayer střílečky ze staré školy, ale v moderním hávu, protože přesně takový nový Wolf je.









DOHRÁNO: Hellblade Senua's Sacrifice

Hellblade je pro mě rozporuplná hra. Na jedné straně je tu originální a netradičně podaný příběh o lásce a šílenství zabalený do pohledné grafiky. Na straně druhé straně hra podle mě trochu selhává v zábavnosti jejich gameplay prvků jako jsou souboje. Celou dobu se moje spokojenost pohybovala jako na sinusoidě.  Naštěstí druhá část hry některými svými pasážemi přesunula pomyslnou ručičku na stranu spokojenosti. Celkovému dojmu hodně pomohlo i fantastické ozvučení, které je skutečně bezkonkurenční.









DOHRÁNO: Assassin's Creed Origins

K nové hře ze série Assassin Creed jsem se vrátil po několika letech kdy jsem vynechal poslední dva díly Unity a Syndicate a tak nevím, jestli to mělo velký vliv na můj velmi pozitivní dojem z celé hry. Spíše bych to ale přičetl tomu, že tvůrci se rozhodli sérii inovovat a podle mě v mnoha ohledech vylepšit. Navíc prostředí ptolemaiovského Egypta má pro mě ohromné kouzlo. Nový Assassin je hra ohromná rozsahem, nabízí fantastickou grafiku a sympatického hrdinu. Tenhle díl se zkrátka povedl a nelituji jediné hodiny, kterou v tomto světě strávil.


















DOHRÁNO: Super Mario Odyssey

Když se prvně představila hra Super Mario Odyssey byl jsem trochu na rozpacích. Viděl jsem totiž Maria, jak běhá po realisticky vypadajícím městě, což bylo něco úplně jiného, než jsem čekal. Jenže pak se ukázalo, že to byl pouze jeden ze světů a čeká nás starý dobrý Mario. Moje pochybnosti byly okamžitě zapomenuty, protože jestli Nintendo něco umí, tak je to ohlídat si kvalitu svých hlavních značek. Za svůj hráčský život jsem hrál spoustu her s Mariem a ačkoli v mém srdci zůstává nejvíce zaryta série Super Mario Galaxy, tak každá z her v hlavní sérii přinášela něco nového. Nejinak je tomu i teď. To novinkou je Mariova schopnost proměňovat se do různých postav a předmětů, resp. se do nich vtělit, kterou získá díky své čapce.

Ale není to jen tak nějaká obyčejná čapka. S Mariem totiž spojí síly Cappy jehož drahou Tiaru unesl stejně jako princeznu Peach náš známý padouch Bowser, který si ji chce vzít. Pochopitelně že Peach. A Mario se tak vydává za její záchranou. Zatímco Bowser a jeho zlovolní pomocníci prchají vzducholodí, Mario spolu s Cappym je stíhají v jakémsi létajícím klobouku. Ten však jako palivo potřebuje měsíční úlomky a tak je třeba navštívit hned několik různorodých lokací, posbírat zde alespoň vyžadovaný minimální počet, který poslouží jako palivo vašemu korábu a vydat se zase dále. Z popisu výše to vypadá jako klasická Mario hra, ale jeden podstatný rozdíl by se tu našel. Snad poprvé v sérii, je vám ponechána větší volnost. A tak stejně jako u nové Zeldy kde tvůrci vsadili na otevřený svět a i v Super Mario Oddysey máme určitou míru svobody v procházení daných lokací. Ty sice nejsou na první pohled nijak rozsáhlé, ale jsou doslova našlapané obsahem, který je ale před vámi trochu schovává.


Během hry se tak v zásadě opakujete stejný postup. Doletíte do nové lokace, projdete ji až do konce a cestou nasbíráte potřebné měsíčky a vzápětí se můžete vydat dále. Jenže brzo zjistíte, že zatímco pro odlet vám stačí třeba jen 12 měsíčků, tak v lokaci se jich skrývá třeba 100. A tak začnete pátrat a brzo zjistíte, že tam kde jste mysleli že nic není, se skrývají nové výzvy které lze plnit. A tak někdo může být za hodinu hotový a někdo hledáním ukrytých měsíčků a plněním úkolů může strávil mnohem více času. Kromě toho v každé lokaci sbíráte i mince, za které si můžete kupovat nové oblečky a dekorace pro vaši loď. Ostatně oblečky a hlavně klobouky jsou podstatnou součástí hry. Na jednu stranu slouží jako zábavu abyste si mohli Maria tematicky přizpůsobit dané lokaci a na stranu druhou je to právě klobouk, který vám umožní onu zásadní proměnu.

Mario tak projede opravdu různorodými proměnami, které mu umožní dostat se dále. Budete rybou, sochou, ale třeba i jedním z běžných protivníků. Většina lokací se točí kolem jedné zásadní schopnosti, jejíž ovládnutí vám pomůže vypořádat se s několika bossy. Ty slouží jako zpestření hry a nejsou nějakou zásadní výzvou. Na to jak je porazit přijdete během chvíle. Ostatně ani samotná hra na první pohled nepůsobí nijak obtížně. Jenže jakmile se rozhodnete, že získáte i měsíční úlomky nad rámec povinností, dokáže hra nabídnout služnou výzvu.  Navíc jak je u této série zvykem, poražením finálního bosse hra tak úplně nekončí a před vámi stojí další výzva, kterou s radostí přijmete. Vždyť kdo by nechtěl hrát dále hru, na které se těžko hledají chyby.

Super Mario Oddysey nabízí mnoho hodin zábavy skutečně pro každého a navíc v příjemném audiovizuálním zpracování. Je to hra, která vás bude stále překvapovat něčím novým a vy si bude říkat, kam na ty nápady tvůrci chodí a jak to dělají, že i po tolika letech a dílech je Mario stále ve formě. A ve formě je i Nintedo Switch, který si letos připisuje další zářez, protože tahle hra bude spolu se Zeldou nepochybně soupeřit o příčky nejvyšší.