Když se na sklonku roku hovořilo o hrách, které dokázaly v roce 2014 nejvíce překvapit, mohl jsem jmenovat rovnou dvě. Jinak to byl Shadow of Mordor, kterou osobně považuji za jednu z nejlepších her loňského roku a pak právě Wolfenstein: New Order. Oproti Mordoru, který mě o svých kvalitách přesvědčil hned po vydání jsem novému Wolfensteinovi dal šanci až poté co se na vysokých pozicích objevoval v nejrůznějších výročních anketách. Navíc jsem dostal chuť užít ji pořádnou singleplayer příběhovou akci ze staré školy a tohle všechno jak se ukázalo Wolfenstein dokáže nabídnout. Přemýšlel jsem, kdy naposledy jsem hrál klasickou 3d akci, kterých kdyby bylo všude plno. Naposledy to bylo asi Metro, které bylo skvělé a měl jsem tak chuť dát si zase nějaký nový kousek. Když jsem se navíc dozvěděl, že Wolfensteinem stojí vývojáři z Machinegames, což jsou vlastně pohrobci tvůrců skvělého Riddika, byl můj zájem zpečetěn.
Teď po dohrání můžu říci, že jsem se rozhodně nemýlil. Wolfenstein totiž nabízí poctivou 3D akční hru v té nejčistější podobě, který zahrnuje: cool postavu, spoustu zbraní, zástup nepřátel a lineární, přesto však propracované levely. Musím říci, že jsem si užíval možnost detailního procházení úrovní, hledání alternativních cest a skrytých pokladů. Tahle hra je zkrátka esencí toho, co jsem měl rád na tomhle žánru, než zmodifikoval do multiplayerových stříleček pro které byl singl jen doplněk. To co mě překvapilo byla relativní obtížnost hry a to jsem ji hrál na střední obtížnost. Dohrát ji na tu nejtěžší už může být slušné peklo. Také délka mile překvapila. Na první průchod kdy jsem se věnoval detailnímu průzkumu levelu jsem ve něm trávil čas blížící se 2 hodinám a to už je hodně slušné. Popravdě jsem nečekal ani to, jak moc ta hra bude příběhová, ačkoli samotný děj je přesně takový, jaký by člověk čekal od hry, kde se střílí náckové v alternativní budoucnosti. Spíše jsem si užíval pěkného výtvarného stylu celé hry, spousty drobných vtípků a pomrkávání po hráči a také povedené hudby. Jediné co mi trochu nesedělo byla kombinace vážných a nevážných témat hry. Trochu se mi tam tyto dva přístupy mezi sebou mlely. Nicméně jako celek je Wolfenstein: New Order hrou nadmíru povedenou, které si pozitivní přijetí zaslouží, protože fanouškům daného žánru nabízí zábavu měrou vrchovatou.
Mimochodem hra má výbornou hudbu, ze které vyčnívají především skvělé předělávky klasických songů po vzoru třetí (čtvrté) říše.
0 komentářů:
Okomentovat