DOHRÁNO: Destiny 2

Když jsem do prvního Destiny naskakoval spolu s jeho velkým rozšířením Taken King, vůbec jsem netušil jak se mi hra dostane pod kůži a kolik hodin v ní strávím, i přesto že hra byla v několika ohledech nedotažená. Tvůrci slibovali že v dalším díle vše vylepší a Destiny 2 bude ve všech ohledech lepší hra. A i když na jejich prohlášení jsem po minulé zkušenosti byl celkem skeptický, tak přesto jsem se na druhý díl těšil. A pokud bych svůj názor na hru měl říci během prvních deseti hodin hraní asi bych nešetřil superlativy. Mnoho z toho co bylo kritizováno je nyní vylepšeno. Především příběh nyní má jasnou linku a ač je v zásadě velmi přímočarý má své tempo a díky tomu příběhové mise rozhodně zabaví, v tomto ohledu v Bungie neztratili nic ze svého umu. Některé mise mi svoji strukturou dokonce připomněly to nejlepší ze série Halo. Během příběhové kampaně které vás provede po všech lokacích které hra nabízí, je dost možností vyzkoušet si všechny novinky v hratelnosti. Těmi hlavními jsou nové subtřídy pro každou třídu, možnost jednoduché modifikace zbraní a zjednodušení kategorie zbraní a konečně nechybí i použitelné mapy lokací které umožňují i rychlejší cestování. Přišlo mi že v mnoha ohledech tvůrci hru zjednodušili, což ve výsledku není špatně. Faktem ale je, že zážitek z hraní a především střelby je stále stejně dobrý jako v případě prvního Destiny.

Velkým problémem první hry byl endgame obsah a tvůrci se dušovali, že tentokrát se poučili a Destiny 2 v tomto ohledu nabídne dostatek činností, které vás zaměstnají i po dokončení hry. Jenže jak se nakonec ukázalo, tak úplná pravda to nebyla. Papírově sice hra nabízí dostatek možností jak získat lepší výbavu a tokenů za které lze u jednotlivých frakcí získat lepší výbavu budete mít brzo plné kapsy. Bohužel od určité úrovně vám takto získané předměty nepomůžou se získáním vyššího poweru, který ve hře nahradil známý light level z předchozího dílu. A tak se brzo každý dostanete do situace, kdy jediná možnost kdy získat lepší výbavu je vždy po týdenním resetu, kdy si lze znovu splnit aktivity které vám ji garantují. Bohužel splněno máte za pár hodin a kromě klanových odměn pak nemáte moc důvodů hrát hru dále. Dokonce i v předchozí hře tolik oblíbené striky nenabízí nic, kvůli čem by stálo za to u nich trávit čas. Záchranou se tak pro hráče kteří dokážou sehnat partu, stává raid. Právě on je současným vrcholem hry a představuje to nejlepší co Destiny 2 může nabídnout.

Musím říci, že z Destiny 2 mám celkem rozporuplné pocity. Na jedné straně to je hra, která v mnohém vylepšila problematické prvky předchozího dílu, ale na straně druhé nedokázala nabídnout něco více co by ji dostatečně odlišilo. Ale možná to ani nebyl záměr a to že na první pohled moc rozdílů neobjevíte je naopak cílenou snahou neměnit to co funguje. To že v endgamu chybí pořádná náplň, resp. není takový aby uspokojil hráče kteří už mají dobrou výbavu je bohužel až příliš zřetelné. Ale mohu kritizovat hru, která mi i tak nabídla desítky hodin zábavy a bavila mě hrát? Hru která má raid, jenž mi přinesl nejlepší multiplayer zážitky za poslední dobu? Možná bych měl být nakonec rád, že teď když mám postavu na maximální úrovni, mi hra nenabízí další výzvu a já se mohu v klidu věnovat ostatním hrám či čemukoliv jinému. Protože co si budeme povídat, tahle hra vám je schopná ukousnout hodně času. Takže nakonec jsem vlastně spokojen ale zároveň se celkem těším na chystaná DLC, která mě jistě donutí se do hry znovu ponořit, protože co se týká žánru fps akcí, tak Destiny 2 je bezesporu v čele.













0 komentářů: