Jednou z neočekávanějších her, alespoň co se majitelů Playstationu týče, je bezpochyby čtvrté pokračování dobrodružství Nathana Drakea. Talentovaným vývojářům ze studia Naughty Dog se podařilo vybudovat značku, která dokázala zaujmout velkou skupinu hráčů a nutno říci že oprávněně. Všechny velké hry v této série jsou totiž nadmíru povedené a to po všech stránkách. Autorům se podařilo vytvořit dobrodružství po vzoru Tomb Rider či Indiana Jonese. Ale kromě kombinace akce a hádanek, dokázali přinést i zajímavé postavy, které nebyla jen jednorozměrné a s jejich pomocí vybudovat příběh. Uncharted tak nikdy nebyl jen hrou o hledání pokladů, ale po prvním dílu především příběhem Nathana Drakea a jeho přátel. Byly to hry snažící se o takřka filmové vyprávění, čemuž pomáhala i dokonalá grafika a pečlivě vybraní představitelé. Ostatně bez dabéra a vlastně i herce Nolana Northa by Uncharted, potažmo Nathan Drake byl jen poloviční. Důvod proč o tom mluvím, je ten, že na tomto čtvrtém díle, o kterém sami tvůrci říkají, že je poslední, je vidět, že to je právě příběh který hru žene dále a luštění hádanek či souboje s nepřáteli jsou až v pozadí. Takto moc se série dokázala proměnit.
Na tuto změnu má bez pochyby vliv i výměna osoby v čele projektu režiséra a scénáristy Neila Druckmanna. Ten na sebe upozornil hrou Last of Us od stejného studia a je vidět, že některé prvky hry se pokusil přenést i do čtvrtého pokračování. A ačkoli podobný typ mamutího projektu jako je Uncharted 4 nikdy nebývá dílem jednoho člověka, je vidět jak moc se hra posunula, skoro bych chtěl říci dospěla. V minulých dílech příběh poháněla snaha o objevení nějakého záhladného pokladu, díky čemuž jsme cestovali po celém světě, zažívali adrenalinové situace a do toho hlavní hrdina hláškoval jak o život. Fungovalo to skvěle, o tom žádná, ale tentokrát je situace trochu jiná. O nic z výše uvedeného samozřejmě nepřijdeme, ale motivace postav jsou o něčem více než jen honbě za pokladem. Na začátku hry nacházíme Nathana v situaci, kdy spolu se svou dnes už manželkou Elenou pokoušejí žít normálním životem. Přesto je vidět, že i když se Nathan usadil, touha po dobrodružství ho zcela neopustila. Do života mu však náhle vstupuje jeho bratr, kterého považoval za mrtvého a události dostávají spád. Protože však nechci o příběhu napsat příliš mnoho, tak jen dodám, že cílem jejich pátrání bude legendární pirátský poklad.
Už v předchozím dílu jsme se dozvěděli něco více o Nathanově minulosti, o tom jak se potkal se Sullym. V tomto díle však tvůrci poodhalují minulost hlavního hrdiny ještě více a konečně se dozvíme více o jeho minulosti a především vztahu k bratrovi. Ostatně tvůrci se podobných návratů do minulosti vůbec nebojí a odskoky v čase jsou do hlavního příběhu citlivě zakomponovány. Navíc příběh sám působí mnohem dospěleji. Ostatně dospěl i sám Nathan, který už není takovým floutkem jako dříve. Díky fantastické grafice a precizním hereckým výkonům pak skvěle fungují vážnější rozhovory mezi postavami. Některé scény a rozhovory jsou dokonalé. Až jsem měl chvíli pocit, že sleduji skutečný film se skutečnými herci. Příklon k realitě je pak vidět i tom, že konečně jsem se dočkal toho, že tvůrci ze hry vypustili nadpřirozené elementy, které mě vždy tak iritovaly. Příběh a jeho podání je jednoznačně jednou z hlavních deviz hry.
Možná že právě díky příklonu k realismu o to více vystupují na hranu dotažené akční momenty a vlastně i pohyb po členitých úrovních. Najednou mi přijdou nejrůznější přeskoky a výskoky nerealistické. Ale to už tak k sérii nějak patří. Stejně tak se člověk nesmí pozastavit na d tím, že c dávno opuštěných místech stále svítí louče a pokud člověk nemůže někam vyskočit, může si být jistý že někde kolem je bedna na kolečkách kterou stačí popostrčit. Ale opět nejde o nic, s čím bych se nebyl schopný ztotožnit v rámci pravidel žánru. Jen mi občas přišlo, že ty uměle budované překážky působí příliš chtěně a vykonstruovaně. Je však třeba říci, že v tomto ohledu se oproti předchozím dílům moc nezměnilo. Co se však změnilo, jsou dva podstatné prvky hratelnosti. Úrovně jsou nyní mnohem více otevřené a není tak vždy jen jedna cesta k cíli. Můžete tak překážku překovat různými cestami. Díky tomu nemáte pocit, že vás někdo vodí po celou dobu za ručičku. Podstatnější však je že některé lokace jsou otevřenější i do šířky a tak třeba během afrického dobrodružství máte možnost projíždět se po mapě v džípu. Uncharted sice stále zůstává ze své podstaty lineární, ale to že máte možnost uhnout z tunelu, se cení.
Druhou podstatnou změnou ovlivňující hratelnost je to, že tvůrci do hry zakomponovali stealth režim. Už se nekoná to co v předcházejících hrách tj. ve svém důsledku stereotypní přestřelky z krytů, ale naopak můžete využít toho, že na začátku vás nepřítel nevidí a pokud budete dostatečně šikovní, můžete protivníky zlikvidovat bez jediného výstřelu. Samozřejmě nelze čekat, že zdejší kradmý postup bude tak propracovaný jako v jiných hrách, které se na to specializují. Ale možnosti, které Uncharted 4 nabízí, jsou podle mě nejen dostačující, ale hlavně zábavné. A pokud vás protivník objeví, můžete si to s ním vyřídit už s pomocí bohatého zbraňového arsenálu. Ostatní prvky hratelnosti zůstaly zachovány a tak vás čeká skákání, šplhání a další akrobatické kousky, na kterých byl Uncharted vždy postaven. Nově di do sytosti užijete především houpání a šplhání po laně, které máte vždy po ruce. Nechybí ani řešení hádanek, které jsou dobře vyvážené, přesně tak aby vás nezačaly nudit.
Série Uncharted si vždy zakládala na grafice a tak očekávání ohledně prvního dílu pro PS4 byla velká a tvůrci je bezezbytku naplnili. Troufám si říci že Uncharted 4 je v současnosti nejlépe vypadající konzolová hra a tvůrci s její grafickou doslova kouzlí. První co mě dostalo, byly realisticky vypadající postavy. Skutečně jsem dosud neviděl tak dokonale propracovanou mimiku, která z virtuálních postaviček dělá živoucí osobnosti, čemuž samozřejmě pomáhají i herecké výkony všech představitelů. Ale není to jen mimika, ale i detailní textury či realistické osvětlení, které před vámi vytváří uvěřitelný svět. Ale ten rozhodně není nudný, protože cit pro monumentální výhledy tvůrci rozhodně neztratily. Opět se tak můžeme procházet fantastickými lokacemi a obdivovat se umu grafiků, protože to co nabízí Uncharted zkrátka jinde nedostanete. Co však rozhodně dostane jsou napínavé akční sekvence, z nichž ta, jejíž část známe už z E3 dema, se už teď stala legendární. Co musím rovněž vyzdvihnout je to, že i veškeré neherní animace jsou teď v enginu hry, a prostým střihem tak můžeme skákat z jednoho konce světa na druhý. Vůbec nevím jak to udělali, ale funguje to skvěle. O grafice Uncharted 4 lze zkrátka mluvit jen v superlativech.
Tak si říkám jak ten svůj chvalozpěv uzavřít. Popravdě těžko hledat co téhle hře vytknout. Dokonce i délka hry se mi zdála větší než dříve a navíc je hra takřka bez hluchých míst. Unchated 4 je zkrátka evolucí žánru akčně dobrodružných her, který v jeho podání dosahuje svého vrcholu. Navíc fanoušci se dočkají skvělého zakončení celé série, o kterém však záměrně nenapíšu ani řádku. Co však napíšu je to, že Uncharted 4 je senzační hrou, kterou by si neměl nechat ujít každý fanoušek her až už doma má PS4 či ještě ne.
0 komentářů:
Okomentovat