Pokud bych měl někdy sestavovat pomyslný žebříček mnou nejoblíbenějších adventur, jedno z čelních míst by nepochybně zaujímala hra Gabriel Knight 3: Blood of the Sacred, Blood of the Damned z roku 1999, za kterou stojí společnosti Sierra, kterou příznivci tohoto herního žánru nepochybně dobře znají. Ve své době mě opravdu zasáhla a z mnoha důvodů se nesmazatelně zapsala do mé hráčské paměti. Žánr adventur mám rád, resp. v té době jsem je hrál opravdu hodně a i když to byly výborné hry, často stavěly především na humoru či stylizované až komiksové grafice. I po stránce příběhu šlo o zápletky, které s realitou neměly moc společného. Po pravdě si nevzpomínám na moc her, které by měly vážný příběh a zasazení v realitě. Další výraznou vlastností adventur, které jsem tehdy hrál, bylo využívání klasického point-and-click ovládání. Hra se tak většinou sestávala ze statických obrazovek, mezi kterými hráč přecházel. Dojem uvěřitelnosti, pocitu že jste přímo na místě, který se v té době snažily budovat 3D hry, byl adventurám až na výjimky cizí. Avšak zrovna Gabriel Knight 3 se pokusil žánr adventur inovovat i v tomto ohledu. Ne že by byl první adventurou, která se vydala do třetího rozměru, byl však z mého pohledu první, které se to bezezbytku povedlo.
Slušelo by se dodat, že ačkoli hra je už třetím dílem v sérii, tak v době, kdy jsem se k ní dostal, jsem tyto díly neznal. Stejně tak jsem neměl žádný vztah k titulním hrdinům a nepochybně mi unikala i spousta narážek na jejich předchozí dobrodružství, které obsahovaly dialogy mezi postavami. Ostatně i sami tvůrci nebyli k nováčkům informačně příliš vstřícní. Z dnešního pohledu se zdá neuvěřitelné, že zápletka hry byla prezentována jen formou komiksu, který byl přiložen na disku se hrou. Samotná hra tak začínala až po událostech, které vás přivedli do francouzského městečka Rennes-Le-Chateau. Ve zkratce se dá říci, že v roli Gabriela Knighta, majitele knihkupectví z New Orleans, toho času bojovníka s nadpřirozenými monstry (Schattenjagera) na volné noze, přivádí do Francie žádost od prince Jamese Stewarda, který se obává o bezpečnost svého novorozeného synka. Jejich rodinná historie totiž skrývá děsivé tajemství, jenž má cosi dočinění i s upíry. Gabriel tak v doprovodu jeho pohledné asistentky Grace Nakimura přijíždí do jeho paláce, ale ještě než se stačí rozkoukat, je princův syn unesen a Gabriel se ocitá u Rennes-Le-Chateau, kde se stopa únosce ztrácí. Gabriel se tak ujímá svého dalšího případu, který jak se později ukáže má s historií zdejšího místo hodně společného.
Určitě vám tu nehodlám popisovat celý příběh, protože právě on a jeho podání patří k nejsilnějším stránkám hry. Nicméně u jedné jeho části se zastavit musím. Podobně jako v minulých příbězích Gabriela Knighta, i zde se zkušená Jane Jensen pokusila citlivě namíchat realitu a fikci a povedlo se jí to skvěle. Ačkoli se totiž příběh drží v intencích fantazijního žánru a především na konci nepříjemně sklouzává do béčkových vod, jde díky umnému zakomponování reálných míst i osob o mix navýsost zábavný. Příběh se točí kolem témat jako je svatý grál či Převorství sionské což mnohým z vás určitě připadá povědomé. Ano, několik let předtím než Dan Brown dosáhl tak masivního úspěchu se svou knihou Šifra mistra Leonarda, tu vyšla hra, která se zabývá úplně stejným příběhem. Příběh je určitě jednou ze silných stránek hry, resp. jeho umné dávkování, kdy je hráč stále v nejistotě co se stalo, kdo v tom má prsty a jaká je souvislost s historickými událostmi spojenými se zdejším krajem.
Myslím, že další důvod proč se Gabriel Knight 3 navždy zapsal do mého hráčského srdce, je jeho podmanivá kombinace reality a fikce nejen po stránce příběhu, ale i jako umístění. Městečko Rennes-Le-Chateau a jeho okolí, které vychází ze skutečných lokací a staveb, mě okouzlilo svým uvěřitelným podáním. Právě zasazení příběhu do reálných míst, která jsou zpracována s citem pro detail, bylo pro mě v té době něco nového. Navíc díky využití 3d enginu bylo možné podrobně prozkoumat každé místo. Co se týká Rennes-Le-Chateau, tak si vzpomínám na článek z doby kdy Bonusweb byl ještě kvalitní zdroj informací o hrách a který lze dnes stále dohledat. Je v něm popsána výprava do okolí tohoto městečka spolu s foto dokumentací, která dává virtuální provedení lokací do souvislosti s těmi skutečnými. Musím říci, že po jeho přečtení se návštěva daného místa, stala jedním z mých hypotetických plánů na dovolenou.
Dalším důležitým aspektem hry bylo plynutí času. Celá hra je totiž rozdělena na jednotlivé časové úseky, během kterých máte jeden hlavní úkol. Po jeho splnění se příběh i čas posouvá dále. Kromě toho však můžete řešit i vedlejší úkoly, což v případě Gabriel Knight 3 znamená, že pátráte po důvodech, které do Rennes-Le-Chateau přivedly zbývající návštěvníky hotelu. Každý z nich má svůj motiv. Vtip je v tom, že v jednu chvíli se dějí různé akce a tak vám na první průchod hrou můžou nějaké události utéci. Zkrátka jste na jiném místě. Tohle mi přišlo skvělé. Tím více, že po vzoru klasických adventur od Sierry jste za každý postup odměny body. Takže pokud na konci hry nemáte plný počet, je vám hned jasné kolik jste toho přehlédli. Přitom na dohrání hry to nemá vliv. Tenhle aspekt hry úžasně podporuje pocit z živého světa, protože prostředí se mění a vy vnímáte plynutí času.
Hry se série Gabriel Knight se vždy zabývaly mystickými a temnými věcmi, takže i zde vás čekají napínavé pasáže. Po nocích sledujete podezřelé, vloupáváte se do cizích pokojů, odhalujete spiknutí, no zkrátka hra vás po většinu času drží v napětí, jak to všechno dopadne a kdo je kdo. Podstatnou součástí herní náplně je řešení hádanky Le Serpent Rouge. S jejím vyřešením vám kromě Grace pomáhá především SIDNEY, což je program nainstalovaný na vašem notebooku. V něm hezky pohromadě najdete všechny sesbírané důkazy a pomocí různých nástrojů včetně mapy je analyzujete. Navíc, tento prográmek obsahuje propracovanou databázi, kde najdete všechny důležité informace ohledně Templářů a dalších příbuzných tématech. Je radost tyto informace procházet, objevovat souvislosti a analyzovat důkazy, které během hry postupně sbíráte.
Z dnešního pohledu se grafika hry jeví zastarale, což se obecně týká všech her, které se objevily v době kdy 3d akcelerace obrazu teprve začínala. Ale podle mě neurazí ani dneska, protože má svůj styl. Co však rozhodně nezastaralo, je dabing. Jeho hlavní hvězdou je Tim Curry, jenž se opět skvěle ujal role Gabriela. Nesmím zapomenout ani na hudbu o kterou se svojí kytarou postaral Robert Holmes a která dokáže váš zážitek z hraní skvěle podpořit. Takže si to shrňme. Máme zajímavé postavy, napínavý příběh opírající se o historie, detektivní pátrání a řešení hádanek. To vše v revolučním pojetí, které vás vtáhne do děje. Co na tom že finále se až tolik nepovedlo a některé herní úkoly nejsou úplně logické. Přesto pro mě navždy bude Gabriel Knight 3 klenotem, který ukázal směr, jakým by si mohly moderní adventury ubírat. Je škoda, že hra vyšla zrovna v době, kdy byl tento žánr na ústupu. Možná právě proto zůstal doposud v mnoha ohledech nepřekonán.
0 komentářů:
Okomentovat