Poslední dva týdny jsem trávil na dovolené (proto také žádný nový článek), což je pro mě většinou chvíle, kdy jdou všechny hry stranou. Musím říci, že za několik posledních let jsem ani neměl nutkání si sebou na dovolenou nějakou hru brát, protože není na škodu si občas odpočinout i od her. Nicméně letos jsem udělal drobnou výjimku, protože mě čekala nejen delší cesta, ale i několikahodinové čekání na letišti. Rozhodl jsem se tak trochu oprášit svoje Nintendo 3DS a především rozehrát hru, která mi doma ležela už delší dobu. A ačkoli mám před sebou stále velký rest v podobě Majora Mask, tak jsem dal přednost hře Professor Layton and the Azran Legacy. A myslím, že jsem udělal dobře.
Hra jako Professor Layton se ukázala jako ideální volba pro toho, kdo nechce hrát hodiny v kuse, ale raději po kratších časových úsecích. Protože jde o již několikátý díl ze zavedené série, asi není třeba příliš představovat principy, takže jenom ve zkratce. Hra má příběh, který ale slouží především k tomu, aby byl důvod cestovat po různých lokacích. V každé takové lokaci se pomocí stylusu rozhlížíte a hledáte aktivní místa. Ty mohou být různého druhu, některé jen vaše postavy okomentují, jiné posunují děj, či na nich naleznete bonusové předměty jako mince, za které si lze kupovat nápovědy při řešení puzzlů. A právě na těchto puzzlech hra stojí. Právě ony jsou kořením hry a jejich úspěšným vyřešením se posouváte dále. Ve hře jich více než stopadesát a mnoho dalších bonusových. Některé jsou lehké, některé obtížnější. Každý z puzzlů je sice jiný, ale často dochází k opakování stejných principů, pouze v náročnější, nebo jinak graficky zpracované variantě. Jejich princip je založen na aktivní interakci s dotykovou obrazovkou, kde je třeba posouvat bloky či jinak s puzzlem manipulovat, podobně jako byste to dělali v jeho „fyzické“ variantě. Někde po vás hra chce jen zapsat či zaškrtnou odpověď či vyznačit místo na obrázku.
Některé z těchto puzzlů vyřešíte skoro hned, ale u některých si budete lámat hlavu podstatně déle. Povětšinou jsou úkoly opravdu zábavné, i když ti z vás co hráli předchozí díly série, už asi tolik nepřekvapí. Co mi však trochu vadilo je, že přísně logické puzzly jsou kombinovány s hádankami, stojící na principu chytáku. Vzpomínám si, jak jeden z úkolů zněl, určit kolik ml horké vody je třeba k rozpuštění určitého počtu kostek ledu. Vytuhnul jsem u této hádanky dlouhé minuty a matematicky si hledal správnou odpověď. Jaké bylo moje zklamání, když jsem zjistil, že odpověď je nula, protože pro rozpuštění ledu postačí dát ho blíže ke krbu, který byl na obrázku v pozadí. Podobných chytáků je ve hře více, ale naštěstí jsou spíše výjimkou. Kromě těchto puzzlů hra nabízí i nepovinný obsah v podobě několika speciálních menších her, které by možná uspěly i jako samostatně a dalších věcí které hru nenásilně rozšiřují
Ze série Professor Layton jsem hrál pouze předcházející díl, takže jsem si nové pokračování opět užil, ale proto toho kdo poctivě odehrál všechny díly této série, asi hra nepřináší moc nového, zvláště pokud ji srovnám s předcházejícím dílem. Na druhou stanu principy, na kterých je hra postavena, jsou nadčasové a stále ve své podstatě zábavné. Mám pocit, že oproti předchozímu 3DS dílu došlo ještě k vylepšení grafiky, kdy herní obrazovky jsou nyní plně 3DS a hezky pracují s prostorem. Navíc prostředí není strnulé, ale pěkně rozpohybované a občas se při podrobném průzkumu dočkáte milých animací. K sérii Professor Layton vždy patřilo precizní výtvarné a hudební zpracování, stejně jako krásné animace a Level-5 opět dokazují, že jsou v této oblasti mistři.
Layton and the Azran Legacy se ukázal být výbornou hrou na cesty, kdy se díky postupnému dávkování hra stále bavíte. V současné podobě je celý koncept natolik vybroušený, že těžko hledat nějaké závažné chyby. A tak jediným negativem může být, že pokud jste hráli minulé díly, dostáváte znovu totéž. Já se zatím nepřejedl, takže fajn, ale příště už by to chtělo sérii posunout někam dále.
0 komentářů:
Okomentovat