DOHRÁNO: Ether One

Tuhle hru jsem prvně zaregistroval, když vyšla na PC, pamatoval jsem si na její celkem pozitivní hodnocení, ale především mě zaujala svým stylem. Tenhle typ her mám celkem rád a protože jich moc nevychází, je každý takový kousek vítaný. Proto mě velmi potěšilo zjištění, že hra má vyjít na PS4 a to dokonce přímo i jako součást nabídky PS+ her. S velkým očekáváním jsem se tedy do hry pustil. Zajímavá je už samotná premisa hry, kdy se se dostáváte do vzpomínek pacientky trpící demencí a vy máte za úkol ji vyléčit, tím že jako virtuální poutník její pamětí ji uděláte hlavě pořádek. Hra samotná je rozdělena do několika oblastí kolem vesnice Pinwheel a přilehlých dolů. Zde procházíte lokace, sbíráte předměty, čtete dopisy a snažíte se přijít na to jak se dostal dále. Takhle to zní výborně, bohužel hra trpí několika nedostatky.

Tvůrci se rozhodli, že v jednu chvíli můžete nést pouze jeden předmět. Nicméně hra plná objektů, které můžete vzít do ruky a protože nemáte žádný inventář, existuje možnost přepnout se vždy do jakési základny, kde lze předmět umístit do police a vrátit se zpět do hry. Chápu záměr tvůrců, proč se pro podobné řešení rozhodli, ale nepovažuji ho za šťastné. Podobnému přístupu ke sbírání předmětů bych rozuměl v případě, že by se jednalo o realistickou hru odehrávající se ve skutečnosti, kde by nemožnost tahat sebou hromadu věcí měla své opodstatnění. Nicméně v Ether One jsme v jakési virtuální realitě a tak by i nekonečný inventář nebyl nic proti ničemu.  Dalším podstatným rysem hry její otevřenost, resp. volnost ve vašem počínání. Vždy máte otevřenou lokaci, kterou můžete volně procházet a plnit jednotlivé kroky, které vás posunují v příběhu dále v libovolném pořadí. Samozřejmě úplná volnost zde není, ale i se necítíte, že by vám někdo určoval směr vašeho putování. Až na drobné výjimky vám nikdo neříká co dělat a kam jít. O to více sami musíte prozkoumávat zdejší lokace. A že je toho hodně. Nepamatuji si podobnou hru, kde by bylo větší množství nejrůznějších dopisů, letáků, poznámek, knih a dalších textových zápisků bez jejich čtení nejen že nevyřešíte hádanky, ale zůstane vám utajen i příběh ukrytý ve zdejším světě.


Ether One je zvláštní hra, rozhodně se vymykající průměru a klade na hráče velké nároky. V dnešní době, kdy jsme zvyklý, že nás hry vedou takřka za ručičku, je tu hra, u které se neobjedete bez poznámkového bloku, protože těch nejrůznějších informací a náznaků bez kterých se nelze dostat dále, je zkrátka spousta. Bohužel nejsem si jistý, zda je to vlastně dobře. Zatímco první dvě lokace jsem prošel víceméně v pohodě a bez větších problémů a záseků, tak poté co jsem zavítal do komplexu továrny, jsem byl ztracen. Už toho na mě bylo nějak moc a trochu jsem se ztrácel. Takhle hra od vás zkrátka požaduje velké soustředění a trpělivost, která mi asi s mým přibývajícím věkem chybí. A tak mi poté, co jsem se ve hře trochu ztratil, nezbývalo než sáhnout po návodu, i když je mi jasné že s tímto přístupem hra ztrácí část svého kouzla.

Naštěstí k dokončení hry není mít splněné všechny úkoly, které před vás hra staví. Ty jsou reprezentovány i rozbitými projektory, které lze spravit tím, že vykonáte nějaký konkrétní úkon. Někdy je to celkem jasné, ale někdy jsem opravdu netušil, co po mě hra vlastně chce. Vlastně jsem vlastně rád, že k dokončení hry není třeba splnit vše, protože tím se dostáváme k další velké bolístce hry a tou jsou chyby. Nevím, zda je to tím že jde o konverzi z PC, ale narazil jsem na několik chyb, které vedly až k pádu hry, či přímo znemožňovaly dokončit nějaký úkol. Naštěstí žádná z nich nebyla kritická pro dohrání hry. Ale ti hráči, kteří rádi sbírají trofeje by se měli mít na pozoru, protože dokud autoři nevydají opravný patch, může se jim stát, že je nebudou moci splnit. Ona vůbec technická stránky hry je trochu na hraně. Sice se hra při spuštění vytasí s informací, že běží na Unreal Engine 4, ale moc poznat to nejde. Grafiky jde hra slabá, ale naštěstí to zachraňuje svou výtvarnou stránkou, která nedostatky skryje za celkem pohledné kulisy anglického městečka.


Ether One je hra protikladů. Zajímavý námět i příběh se trochu pere s překombinovaným ovládáním a problematickou technickou stránkou. A bohužel i samotná herní náplň by si zasloužila trochu více oživit, protože se obávám, že mnoho hráčů nebude bavit bloumat statickým světem a snažit se rozluštit co po něm autoři vlastně chtějí. Trochu mě to mrzí, protože hra má určitě potenciál, bohužel k jeho úplnému naplnění mi něco chybělo. Rozhodně ale doporučuji hru vyzkoušet, pokud máte tu možnost, protože podobných zážitků jako vám zprostředkuje Ether One je jako šafránu.



0 komentářů: