Nintendo Switch je za dveřmi a já plním své poslední WiiU resty. Od chvíle kdy hra vyšla (což jsou už dva roky) jsem si ji chtěl zahrát, protože jde v podstatě o rozvinutý koncept minihry, která mě tolik bavila v Super Mario 3D World. Už tehdy jsem si říkal, že by se mi to líbilo i jako samotná hra. A protože jsem zřejmě nebyl sám, nakonec vyšla hra Captain Toad: Treasure Tracker. Hru lze asi nejlépe popsat jako kombinaci plošinovky a puzzlu založeného na práci s 3D prostorem. Ve hře se ujímáte Toada, kterého určitě znáte ze všech možných Mario her a později i jeho dívčího protějšku a vaším cílem se sebrat hvězdičku umístěnou někde v levelu. Ten má podobu malého omezeného prostoru, který si lze různě natáčet a hledat správnou cestu či ukryté poklady. Oproti jiným plošinovkám nemůže Toad skákat, ale pouze chodit. Takže najít cestu většinou znamená nějak manipulovat s prostředím dané úrovně.
Zde se ke slovo dostávají možnosti WiiU, kterému je právě tato hra ušita na míru. S pomocí naklánění ovladače lze ovládat kameru (což jde i přes běžné páčky) a je třeba zkoumat prostředí. Design levelu je totiž velmi často založen na práci s prostorem, kdy nějaký objekt se objeví teprve v dostatečné perspektivě. Dalším ovládacím prvkem je otáčení objektů, které provádí dotykem na obrazovce gamepadu, případně přímo prstem můžete určité objekty aktivovat. Kromě toho je třeba nějaké plošinky rozpohybovat tak že na ně foukáte, což myslím do slova. Pro ty co hráli Super Mario 3D World nejde o nic nového, ale potěší zase hrát hru, která možnosti WiiU dostatečně využívá. Novinkou jsou pak vybrané levely, kdy se dostane k ovládání kanónu a tak zatímco např. jedete na důlním vozíku, střílíte po nepřátelích tuříny, nebo co to vlastně je. V ten moment je třeba použít obrazovku gamepadu, kde máte dostupný pohled z první osoby a můžete tak lépe mířit.
Levelů je včetně těch bonusových přebraných z již zmíněného Super Mario 3D World kolem sedmdesáti. Jejich velikost je skutečně skromná (ostatně podívejte se na obrázky) a je možné je dokončit velmi rychle, pokud víte co a jak. Nicméně cílem by nemělo být hnát se rovnou za finální hvězdou, ale i vysbírat 3 drahokamy, které se vždy někde schovávají. Případně ještě splnit nějakou bonusovou podmínku, jako sebírat určitý počet zlaťáků, nebo objevit skrytý předmět. Zkrátka i když levely jsou opravdu malé, občas se v nich dá strávit více minut. Hra tak pěkné odsýpá, nikde se moc nezaseknete protože hra je ve své podstatě velmi lehká a nárazový souboj s bojem je spíše zpestřením. Captain Toad je tak především pohodová hra, přesně taková jaké umí snad jen Nintendo. Je to hra odpočinková, kdy puzzly které řešíte rozlousknete během chvíle a tak je to ideální hra kterou můžete nechat hrát děti, případně hrát s nimi. Nicméně i dospělý člověk si u takové hry dokáže odpočinout. Celkovému dojmu pomáhá i příjemné barevná grafika a hudba, které celkový dojem jen podtrhují. Tak vzhůru za poklady Kapitáne!
0 komentářů:
Okomentovat