DOHRÁNO: Broken Age

Milé děti, budu vám vyprávět pohádku. Bylo, nebylo. V jedné zemi za mořem žil byl herní vývojář Tim. Mezi hráči se těšil až božské úctě, protože kdysi udělal hry, které se mnohým z nich hluboce zapsaly do vzpomínek a ač v posledních letech to s jeho kariérou šlo trochu z kopce, stále zůstával v jejich přízni. Jenže tak jako ho měl rád prostý lid, tak ho mocní a zlí (jsme přeci v pohádce, ne?) vydavatelé rádi neměli. Ty jeho hry jim totiž nikdy moc nevydělaly a to se lidem jako oni moc nelíbí. Když už si Tim myslel, že bude dělat jen na zakázku, objevil se tajemný Kickstarter. Nikdo ho pořádně neznal, ale Timovi slíbil, že mu pomůže sehnat peníze, aby mohl dělat přesně takové hry jaké chce a on už nikdy nemusel nikoho poslouchat. Jo kdyby tehdy Tim věděl, co ho čeká. On však jeho nabídce neodolal a požádal své věrné fanoušky o pomoc.  Na oplátku jim udělá hru, jakou přeci chtějí. A jakou hru? To možná ani o sám nevěděl, prostě hru takovou jakou kdysi dělal, takže zajisté báječnou a skvělou. A ono to zabralo. Penízky se hrnuly a hráči platili a platili. Často ani nevěděli za co. Ale proč se starat, vždyť je to pro Tima a pro jeho novou hru. Uplynul měsíc a Tim se topil v penězích. Všechno vypadalo skvěle. Jen ta hra jaksi stále nebyla. A jak ta pohádka dopadla?

To jak tenhle příběh skončil, už možná víte, resp. vzhledem k tomuto článku je jasné, že ona hra nakonec vyšla. Trochu paradoxně však na ní jsou nejzajímavější okolnosti jejího vzniku. Broken Age se totiž stala průkopníkem her zafinancovaných přes crowfundingový portál Kicktarter. A jistě nejen pro mě se stala prvním projektem, který jsem tímto způsobem podpořil. Když se roce 2012 objevil Tim Schafer, známý tvůrce her jako Grim Fandango či Psychonauts s tím, že vybírá peníze na svou novou hru, kterou by jinak neměl možnost udělat, strhla se lavina. Během měsíce jeho projekt podpořilo kolem 87 tisíc lidí a vybral 3,45 mil dolarů. Což byl ohromný úspěch. Byl první, komu se něco takového podařilo a odstartoval celou Kickstaterovou horečku, která nám už přinesla několik parádních her. Z dnešního pohledu je trochu paradoxní, že v kampani se vybíralo na hru, která byla popsána velmi vágně a mělo se jednat o menší hříčku. Když však vybral takové peníze, rozhodl se Schafer svůj záměr přehodnotit. A tak se zrodila Broken Age. Bohužel vývoj nešel dle očekávání a tak jsme se po dvou letech vývoje v roce 2014 dočkali pouze první půlky hry. Jak Tim později přiznal, došli jim peníze. To samozřejmě ihned vyvolalo nevoli hráčů, ale to bylo tak všechno, co s tím mohli dělat. Na dokončení hry jsme tak museli čekat další rok, než se podařilo získat další peníze. To by až tolik nevadilo, kdyby to však na hře nebylo vidět. Ale tohle by asi běžného hráče zajímat nemuselo, pokud se hra samotná povedla. Tak se na ní podívejme.


Jestli musím na Broken Age něco vyzvednut, tak je to výtvarná stránka. Hry od Double Fine vždy vynikaly originálním zpracováním a nejinak je tomu i tomto případě. Kombinace pastelových barev a ruční grafiky, spolu s příjemnou animací dává tušit, že na hře pracovali lidé, kteří mají něco za sebou. Jenže bez dobrého příběhu by to byly jen pěkné obrázky. Naštěstí i po této stránce nemám v zásadě hře co vytknout. Tedy její první polovině určitě ne. Rukopis Tima Schafera se nezapře a tak jsme opět vrženi do lehce absurdního světa plného více či méně šílených postaviček. Když k tomu přidáte humor jak situační a dávkovaný prostřednictvím dialogů, bude si každý hráč adventur jenž začínal na klasikách od Lucas Arts vrnět blahem. Samotný příběh je rozdělen mezi dvě postavy. Chlapec Shay ve výborném podání  Elijaha Wooda žije na své kosmické lodi, kde je neustále pod dohledem počítače s mateřskými pudy. Jenže zatímco s ním všichni jednají jako s děckem, on touží po dobrodružství. Toho se mu dostane měrou vrchovatou, když se seznámí s tajemnou postavou vlka Marka. Ten mu pomůže jeho přání splnit, tak jak možná ani on sám nečekal. Druhou hratelnou postavou (mezi oběma je možné libovolně přepínat) je dívka Vella, než žije ve zdánlivě klidné vesnici Sugar Bunting i se svojí početnou rodinkou. Píšu zdánlivě, protože se zrovna blíží festival, kdy budou panny z vesnice obětovány mořské obludě zvané Mog Chotra. Zatímco ostatní dívky soupeří o tom, kterou z nich si potvora vybere, Vella má odlišný názor. Rozhodně netouží být sežrána a hodlá pro to udělat cokoliv.

Tyto dva příběhy spolu vyvrcholí v jednom překvapivém momentu, kdy zároveň skončí i první akt hry. Jak už víte z předchozího líčení geneze hry, tak na dokončení příběhu Velly a Shaye museli hráči čekat rok. Bohužel o příběhu moc psát nemohu, abych vám nekazil překvapení. Takže jen dodám, že bohužel nedosahuje kvalit prvního aktu. Zřejmě nedostatek času a peněz se podepsal na tom, že druhá polovina hry mi přišla taková odbytá. Opět se totiž pohybujeme víceméně ve stejných lokacích a místo abychom si i ve druhém aktu užívali pěkných adventurních postupů jako v tom prvním, řešíte úkoly, které nedávají moc smyslu a nečekaně vyžadují i spolupráci obou postav. Škoda takového zakončení, protože příběh Broken Age byl skvěle rozjetý. Na druhou stranu nevnímám hru jako zklamání. Díky sympatických postavám a všudypřítomnému humoru jsem si hru užil. O technickém zpracování jsem se zmiňoval a tak jen vypíchnu již tradičně povedenou hudbu osvědčeného Petera McConnella. Jako fanoušek jsem na Tima Schafera rozhodně nezanevřel, nicméně mě to utvrdilo v přesvědčení, že by u sebe potřeboval někoho, kdo ho bude krotit a bude vývoj her řídit a jemu nechá na starost jen kreativní část. Tam mu jde totiž zdaleka nejlépe.





0 komentářů: