DOHRÁNO: XCOM Enemy Within

Žánr tahových strategií mám rád - souboje založené na taktice, promyšlený pohyb jednotek a především dostatek času pro rozhodování o tom, jakou akci zvolit. To je to co mě na nich vždy bavilo. Ale možná by bylo lépe napsat, že blízký je mi především samotný koncept provádění akcí na tahy, protože když tak pátrám v paměti, tak moc čistých strategií jsem vlastně nehrál. Spíše jsem si tahové souboje užíval ve hrách jako Fallout 1 a 2 či přímo Tactics, nebo v jiných RPG. Ze strategií mě teď napadá snad jen Civilizace. A nakonec je to vcelku jedno, protože to hlavní na čem jsou hry s „turn-based“ prvky založené se nemění. Důvod proč píšu takto ze široka je ten, že když v roce 2012 vyšla dobře hodnocená hra XCOM Enemy Unknown, vlastně mě nezajímala. Ačkoli šlo o restart zavedené série, kterou mají mnozí fanoušci žánru za dosud nepřekonanou, jak jsem ji kupodivu nikdy nehrál.  Ačkoli s hrami se stejným rokem vzniku mám jinak zkušeností dost. Dokonce nevylučuji, že se ke mně hra na nějakém tom pirátském CD, jak bylo tehdy zvykem, mohla dostat. Ale jako začínající hráč jsem ji tenkrát bez jakýchkoliv informací o tom jak se vlastně hraje, nebyl schopen pochopit.  Proto jsem ještě před pár týdny byl co se série XCOM týká nepopsaný list a zároveň je to i důvod že mě vydání nového dílu nezaujalo.

Když se pak tato hra objevila v nabídce na PS+, tak jsem si samozřejmě stáhnul a vyzkoušel jednu misi. Nicméně z přetlaku jiných her jsem už dál nehrál a dal přednost jiným. Další šanci konečně si zahrát, ten kritiky chválený XCOM jsem dostal, když hra spadla do balíku s dalšími díly, který se objevil v rámci Humble Bundle. Takže jako obvykle – šup s ní do Steam knihovny a tím to skončilo. Ano, trochu se stydím, ale ať zvedne ruku ten, kdo tohle nikdy neudělal. Ale nakonec mě hra přeci jen dostala. Během letošní E3 bylo totiž oznámeno přímé pokračování a já si najednou vzpomněl, že hru mám v knihovně, ale nikdy jsem ji nespustil. Najednou jsem dostal hroznou chuť ji minimálně vyzkoušet. Vlastně jsem si říkal, proč jsem si ji ještě nezahrál. Takže jsem XCOM nainstaloval (dokonce existuje čeština) a rozehrál. Když, jsem hru po několika hodinách konečně vypnul, bylo jasno. Je skvělá. Pořádná tahovka mi už chyběla. Protože mě hra skutečně chytnula, načetl jsem si nějaké informace a zjistil, že existuje dokonce datadisk Enemy Within z roku 2013, který prý hru v mnoha ohledech vylepšuje. Takže jsem pořídil ještě ten a hru znovu rozehrál a užil si 30 hodin skvělé zábavy. A kdybych chtěl, mohu ji hrát stále, protože je přímo dělaná pro opakované hraní.

Jak už jsem řekl, tak se sérií XCOM jsem neměl žádnou zkušenost. Možná proto mě překvapilo, kolik možností a prvků ovlivňující hratelnost hra nabízí. Jádro hry je pevně dané. Zemi napadli mimozemšťané, byl ustanoven projekt XCOM jenž má za cíl jejich invazi zastavit. Vaše jednotka tak vyráží na různé mise po celém světě, jejímž cílem je většinou vyhlazení všech nepřátel v dané lokaci. Jejich poražením či zajetím pak získáte artefakty, které zkoumáte a tím objevujete nové technologie, než vám postupně umožní poprat se s nimi jako rovný s rovným. Na tohle jádro je napojeno mnoho dalších aktivit. Především máte jednotku s vojáky různých profesí. (útok, podpora, sniper) kteří levelují a získávají tím nové schopnosti. Pokud některý z nich při akci zahyne, máte smůlu. Naštěstí do vaší organizace přicházejí nový rekruti, ale každý jistě pochopí, že rozdíl mezi nováčkem a vycvičeným veteránem je značný. Tím více, že k některým z nich si můžete vybudovat vztah, díky tomu že každého z nich si můžete vyladit k obrazu svému včetně jména a vzhledu. Díky nově vyzkoumaným technologiím, je vybavujete pokročilými zbraněmi a zbrojí stejně jako sekundárními předměty, jenž jim mají ulehčit občas celkem náročné souboje s vetřelci.


Další nedílnou součástí hry je starost o základnu. Máte totiž možnost stavět objekty s různým účelem a rozvíjet svůj dočasný domov k obrazu svému. V jednotlivých objektech vám vědci budou vynalézat nové technologie a dělníci je zase vyrábět. Kromě toho musíte zajišťovat dostatek energie, stejně jako se neobejdete bez specifických zařízení jako satelity. Právě s jejich pomocí objevujete nové mise a také vám pomáhají udržovat přehled o dění na Zemi. Vaše organizace je totiž závislá na přísunu peněz a lidí od států, které XCOM podporují. Ve hře běží čas, od kterého se vše odvíjí. Každý výzkum potřebuje nějakou dobu, stejně tak je třeba nějaký čas na vyléčení zraněných jednotek. Ani váš protivník nezahálí a tak útočí na různá místa po celé planetě, což má samozřejmě odezvu v náladě obyvatel. Pokud tak v nějaké zemi necháte přerůst paniku až na maximální stupeň, například proto že jste jim nepomohli při žádosti o pomoc a dali přednost jiné činnosti. Tato země tak z projektu XCOM vystoupí a vy přijdete o část prostředků. Pokud by to takto dopadlo ve všech zemích, znamená to konec hry. Věřte mi, že dosáhnout toho abyste si až do konce hry udrželi přízeň všech zemí, není vůbec nic jednoduchého.  Často musíte volit mezi tím, koho podpoříte a koho nikoli. Protože zasáhnout můžete jen na jednom místě a v těch zbývajících panika pochopitelně vzroste. 

XCOM je opravdu komplexní hra a kdybych tu měl vyjmenovávat co všechno je v ní možné dělat, bylo by to na dlouho. Zmíním však to, co přináší právě již zmíněný datadisk Enemy Within. Především rozšiřuje skupinu protivníků o členy uskupení EXALT, kterou tvoří lidé, jenž se přidali na stranu emzáků. A jejich záškodnické činnosti se lze zbavit jen tak, že zlikvidujete jejich základny, abyste odhalili, ve které zemi mají velitelství. Teprve jeho zničením se jich zbavíte nadobro. Další novinkou je substance MELD, kterou lze nalézt vždy ve dvou kontejnerech přímo na bojištích. Tento vzácný materiál vám totiž umožní vaše jednotky dále rozvíjet do dvou dalších směrů. Jednak můžete z vojáka udělat mecha, tj. těžkou mechanickou jednotku, která má zvýšenou výdrž a možnost nošení silných zbraní. A jednak lze MELD použít ke genetické modifikaci, která vašim svěřencům poskytne zlepšení určitých vlastností. Můžete tak mít vojáky zlepší schopností krytí, nebo ty pro které nebude problém dostat se jedním skokem na vyvýšená místa. Jak už jsem říkal MELD je vzácný a rozhodně ho nebudete mít tolik, abyste si mohli vylepšit všechny vojáky ve všech ohledech. Tím spíše, že každý kontejner má určitý časovač a pokud ho neaktivujete do určitého počtu tahů, tak se zničí. Tenhle prvek dokáže přinést do vašich soubojů dynamiku, díky které bude občas riskovat, jen abyste získali cenný materiál v čas.


XCOM to jsou především souboje. V nich tkví jádro hry a důvod proč v ní trávit hodiny. Ačkoli je celý systém velmi propracovaný a nabízí mnohé strategické možnosti tak v jádru jsou principy jednoduše pochopitelné. Vaše jednotka o až pěti členech se střídá v provádění akce s protivníky. V rámci vašeho kola potom každý voják může udělat buď pohyb na kratší vzdálenost a akci (střelba, přebití, hod granátem atd.) nebo se se může přesunout dále a vyčerpat obě akce jen na pohyb. Jakmile nějakou činnost provedou všichni vaši vojáci, je na řadě i protivník. Při vyhodnocení nějaké nějaká akce pak hraje roli mnoho faktorů. Vezměme si třeba střelbu. Při střelbě se určuje pravděpodobnost zásahu i možnost kritického zranění, přitom se v potaz bere nejen zkušenost střelce, ale i vzdálenost a další vlivy prostředí. Závisí tak na tom, kde se váš cíl nachází. Zda je nad vámi či pod nebo je v krytu. Existují kryty s plným úkrytem, kde vás běžná střelba nemá šanci zranit, stejně jako částečné kryty. Teď si k tomu přidejte ještě zbraně, z nichž některé mají schopnost úkryt nepřítele zničit anebo speciální akce vašich svěřenců, které jej z něj zase vyženou. Už se chápete, jak komplexní soubojový model hra nabízí? Bohužel popsat veškeré možnosti, které hra předkládá, by bylo nad rámec toho, co zde chci psát. Bude vám muset stačit moje konstatování, že neznám mnoho her, které by z pohledu takových soubojů byly tak propracované jako XCOM. Navíc skoro vždy čelíte mnohonásobné přesile a tak je třeba uvažovat strategicky, a plánovat přesun po bojišti tak, abyste se mohli bránit nečekaným krokům protivníka. Nebo naopak zkusit zariskovat a doufat, že váš voják sundá nepřítele na první ránu.

Souboje jsou kořením hry a musím říci, že i když jejich náplň je často identická, tak se mi neomrzely ani po několika hodinách. Díky náhodně generovaným protivníkům totiž nikdy nevíte, kdo vás čeká a je tak nutné improvizovat. A i když jsou souboje tahové, adrenalin jim rozhodně nechybí. Není nad to, když se vám chytrou taktikou podaří porazit mnohem silnějšího nepřítele. Ostatně není nic lepšího, než když se vašemu vojákovi podaří provést kritický útok a na poslední chvíli se takřka bezvýchodná situace změní ve vítězství. XCOM bych rozhodně doporučil každému, kdo si chce zahrát hru, kde vítězství nezávisí jen na tom, jak rychle dokážete drtit tlačítko pro útok. Naopak situaci na bojišti držíte pevně v rukou a i přes drobný prvek náhody bude záležet především na vašem úsudku, zda ze souboje vyjdete živi a zdrávi, nebo zda svůj život položíte v souboji o zachování lidské rasy. Sice mi to trvalo několik let, ale opět se mi potvrdilo, že dobré hry si vás stejně nakonec najdou. Jestli se tak letošní podzim těším, tak je to vydání XCOM 2.



1 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Tym muze mit az 6 clenu/mechu ;-)