DOHRÁNO: Hotline Miami

Hotline Miami je hit nezávislé herní scény, který když na sklonku roku 2012 vyšel, upoutal pozornost mnoha hráčů. Za hrou stojí v podstatě jediný člověk a to Jonatan Söderström, známý také jako "Cactus". Tento švédský vývojář má na svém kontě pěknou řádku her, o kterých se dá říci cokoli, jen ne to, že jsou průměrné. Hra se okamžitě po vydání stala miláčkem hráčů i recenzentů, kteří propadli jejímu lehce zvrácenému kouzlu, se kterými mixuje brutalitu a nadsázku, to vše v osmdesátkové stylizaci. Já jsem hru prvně hrál na PC někdy v roce 2013, ale nedohrál jsem ji. Ne že by mě nebavila, právě naopak, ale zkrátka jsem se věnoval jiným hrám a už jsem se k ní nevrátil. Podruhé se mi hra dostala do zorného pole v roce 2014, kdy je objevila v nabídce her v rámci služby PS+ na PS3. Jenže hru mém případě trápily technické chyby (možná jen u mě), které mi zabránily ji hrát. Když jsem si později pořídil PS4, ta jsem si hru chtěl stáhnout v rámci cross-buy, ale ouha, nedařilo se, i když byla v rámci nabídky PS4 dostupná. Asi před týdnem procházím PSN, kde si všimnu, že vychází už druhý díl a to znovu obnoví můj zájem o hru, a co nevidím – nabízí se mi možnost si hru stáhnout. Konečně tedy hru na PS4 stahuju a pouštím se do hraní.

Stačilo mi zahrát si prvních pár levelů a jsem opět chycen. Ta hra má stále něco, čím dokáže člověka upoutat. Asi to bude skvělá kombinace všech silných prvků, který Hotline Miami nabízí tj. hratelnost, vizuální stylizace a skvělá hudba. Přitom celý koncept je víceméně jednoduchý. Musíte vyčistit level a je na vás jakým způsobem. Hra vám v tomto ohledu dává velkou svobodu. Jediným omezením je vaše schopnost reagoval na dění na obrazovce či zvolit vhodnou strategii. Oproti jiným hrám se totiž Hotline Miami liší v jedné podstatné věci. Jste stejně zranitelní jako vaši protivníci. Zabít je i vás může jedna kulka a oni jsou přitom v přesile a často i lépe vyzbrojeni. Vaší předností je to, že máte přehled o jejich rozmístění a celkové situaci a také to, že nepřátelé jsou trochu hloupí. Na druhou stranu, stačí drobná chybka a už se na zemi válíte v kaluži krve s utřenou hlavou. Celou hratelnost pak oživuje používaní zvířecích masek, které vám přidají nějakou schopnost či naopak hru nějak modifikují.

Co se týká násilí, tak hra se rozhodně nedrží při zdi. Naštěstí díky stylizované pixelartové grafice není všechno to brutální zabíjení příliš explicitní, ale lehce komiksové. Přesto hra dokáže i přes minimalistické prostředky nabídnout velmi naturalistický zážitek, protože každý smrtelný zákrok je podán opravdu přesvědčivě. Hotline Miami svým vizuálním stylem čerpá z 80. let a filmů jako je Scarface a autor sám přiznává velkou inspiraci i mým oblíbeným filme Drive. Ostatně s tímto filmem ho kromě jiného spojuje použití podobného hudebního doprovodu. Jestli je totiž něco v čem vás hra zaujme na první moment, pak je to hudba. Pokud vám sedí elektronická hudba kombinující synťáky, house, electro ale, zároveň i lehce retro disco, budete v sedmém nebi. Je neskutečné jak moc v tomto případě dokáže hudba podpořit zážitek ze hry. Někdy jsem se přistihnul, že právě spojení našláplého tracku spolu lehce automatizovaným procházením úrovně, dokáže člověk dostat do tranzu.

Ačkoli má hra propracovaný příběh, tak mě příliš neoslovil. Možná jsem mu jen nevěnoval dostatečně svoji pozornost. Hra totiž na přímočarou akční hru disponuje příběhem stavícím na náznacích, psychedelických situacích a nejednoznačných hrdinech. Což je fajn když člověk sleduje Lynche, ale v Hotline Miami se mi do příběhu podařilo proniknout jen povrchně. Zkrátka mnohem více než příběh jsem si užíval samotnou akci. Ale je fajn, že se hra minimálně snaží, aby ani po stránce příběhu a motivací postav nešlo o jednorozměrnou záležitost. Co mě trochu štvalo, bylo ovládání, které je na gamepadu přeci jen o něco komplikovaněji než na klávesnici a tak jsem s ním v okamžiku, kdy je třeba rychlá reakce, trochu bojoval. Obtížnost hry je sice vyšší, ale zase je příjemně vyvážena, takže vás netrápí víc než je třeba. I tak jsem se ale v některých částech hry neubránil ostrým slovům v reakci na své počínání. Ale stejně jsem hrál dál, dokud se mi nepodařilo úroveň projít.  V tomto ohledu je hra velmi motivující. Jsem rád, že jsem se k Hotline Miami konečně dostal a že se mi jí podařilo dohrát. Rozhodně mám v plánu pořídit si i zrovna vycházející druhý díl. Snad ho dohraji dříve než za 3 roky.