Návrat do Skyrimu

Patřím k fanouškům The Elder Scroll série. K Areně i Daggerfallu jsem jen přičichnul, zato Morrowind mě dokázal strhnout. Jen málokterá hra vám totiž nabídne takovou volnost a dokáže ve vás vybudovat přesvědčení, že v tom světě opravu žijete. Oblivion byl hrou ve znamení grafického okouzlení a barevného otevřeného světa a celkem nudného zavírání bran. Prvně jsem ho hrál ještě na počítači, kde jsem neustále bojoval s tím jak hru nastavit tak, aby pěkně vypadala a přitom se dobře hrála. Podruhé jsem hru včetně datadisků dohrál na Xboxu 360 a užíval jsi všechny výhody které konzolové hraní nabízelo. Když pak vyšel Skyrim, měl jsem ho doma samozřejmě hned po vydání. Jenže ta hra mě nějak ne a ne chytnout. Ne že by se špatně hrála, ale zkrátka jsem se v ní nějak ztrácel. Opakovaně jsem ji dával šanci, jenže vždy jsem vydržel hrát sotva půl hodiny a už jsem ji vypínal. Ten rok zkrátka vyšly jiné pro mě zajímavější hry a svůj čas jsem tak raději trávil u Dark Souls. Přesto jsem to, že jsem hraní Skyrimu vzdal, cítil jako svůj hráčský dluh. Zvlášť když hodně lidem, jejichž názoru si vážím se Skyrim líbil. Jenže čas utíkal, přišla nové generace konzolí a tak důvod vracet se zpět ke starší Xboxové hře ubývalo. Loni na koci  léta jsem si koupil nový počítač a i když jsem nyní konzolový hráč, tak i přesto jsem si na něm několik her zahrál. jednalo se především o PC exklusivní tituly a moje srdcovky. Je tak vlastně paradoxní, že ještě před tím něž jsem si pořídil nový počítač jsem si koupil Elder Scrolls kolekci se všemi hrami. Byl to spíš jakýsi herní artefakt, který měl potěšit fanouška, než abych uvažoval na tím, že to budu hrát. Ano, vím že to zní divně, ale je to tak.

Vlastně ani nevím, co mě před pár týdny přimělo podívat se směrem na poličku, kde mám tento kousek uložený. Venku končila zima, a vůbec počasí bylo takové Skyrimovské. A já si řekl že hru vyzkouším. Vlastně jsem chtěl hlavně vyzkoušet tu ohromnou sbírku nejrůznějších modů, které za ty roky fanoušci stihli vytvořit a které Skyrim často mění k nepoznání Nebudu vás nudit tím jak jsem se dal do experimentování, faktem ale je, že díky nejrůznějším módům se mi z hry, kterou si z obrazovky pomatuji jako si pohlednou, ale takovou šedivou, vyloupnula hra, která mi teprve v HD kvalitě a doplněné o nejrůznější efekty ukázala jak krásný umí Skyrim být. Ačkoli si zakládám na tom, že grafika pro mě není hlavní, tady se musím přiznat, že to bylo právě grafické vyšperkování hry, které mě donutilo se hrou znovu zabývat a vydat se prozkoumávat zákoutí Skyrimu. Už teď jsem ve Skyrimu strávil řádku hodin a podle toho co vím, mě ještě několik desítek hodin čeká. V tuto chvíli nevím jestli hru dohraju, ale minimálně to chci zkusit, protože zatím mě putování pláněmi Skyrimu hodně baví.





0 komentářů: